str. 276
Proti „učarování" a zažehnávací kámen.
Podává J. Košťál. Čarodějnice mohou prý „udělati", že dobytek hubne, krávy dojí krev místo mléka, nebo že přestanou vůbec dojiti. Prostředky proti „učarování" jsou rozmanité. Aby se čarodějnicím přístup do chléva zamezil, posypávají hospodyně večer před sv. Filipem a Jakubem prahy u chlévů popelem (Lab. Chrčíce) nebo pískem, vykuřují před západem slunce chlévy ozantem a kadidlem (Neděliště), dělají z hlohu křížky a zastrkávají je do dveří, střech a hnoje. Někde dávají téhož dne časně z rána před chlév zeleDé drny, nebo kladou dvě ovesná stébla před dvéře u chléva křížem (Brdo) a j. v.
Dosti častý býval prostředek proti čarám zakopávati pod práh nádobu s hromovými kameny. Hospodyně domnívajíc se, že jejím kravám čarodějnice škodí, opatří si novou nádobu, nepolévanou, již má koupiti bez smlouvání za „nerovné" peníze. Při první bouřce z jara najde 7 černých, hromových kamenův, a sice šest menších, z nichžto jeden má v středu svém bílou pásku, sedmý, největší z nich, podlouhlý, klade se do středu nádoby, naplněné do polovice hromovou hlinou ;*) kolem toho se položí ostatních šest kamenův a posypou se hlinou hromovou. Pak se přikryje nádoba pokličkou, rovněž nepolévanou, a zakope se „o čarodějnicích" pod práh u chléva. Hospodyně má při tom pilně dbáti, aby ji nikdo neviděl, když nádobu zakopává, jinak by prý byl prostředek ten marným.
Vyplní-li se všechny podmínky, nemá čarodějnice přístupu do chléva a nemůže kravám škoditi. (Lužec.) — Místy zakopávají pod práh u chléva misku nepolévanou s tím přesvědčením, že se čarodějnice neodváží dobytku škoditi. (Žehuň.)
Zažehnávači mívají při zažehnávání obyčejně „hromový kámen", který bývá v rodině dědičný. Jest prý dosti těžko opatřiti si hromový kámen, jejž možno nalézti na místě, kam Boží posel uhodil. Vedle toho užívají zažehnávači oblázku v červenou látku zaobaleného. Má-li míti takový kámen moc.divotvornou, musí býti aspoň rok na stromě (obyčejně na hrušce), nesmí tam však býti hozen schválně a také se nesmí věděti, kdo ho tam hodil.
Na Velký pátek se sejme se stromu, ale ne holou rukou, nýbrž v bílý šátek obalenou; potom se obtočí červeným suknem nebo jinou látkou červenou.
*) Hromová hlína nabere se na místě, kam Boží posel uhodil.
|
