jsem se u nich obživovati nemohl, žádala mne obec Suchdolská, že jsem se jim za slouhu propůjčil k stádu; ale já sobě nic neopravuj u, nežli modlitbou Páně, a co na té škartě, kterou jsem p. Dionysovi odvedl, napsáno, to dokonce nic zlého není.

2. Odkud to psané žehnání má? — V NěmčicícE jeden soused mně to žehnání vypsal, a to říkám, když stádo vyháním, přidávaje k tomu Otče náš, Zdrávas Maria a evangelium sv. Jana: na počátku bylo slovo atd. a beru vodu studničnou, kteroužto vodou předně chléb, když se péci má, omejvá, a taková voda veřejně od lidí za užitečnou beze vší pověry držána bývá, do té vody přidám svěcené soli, a tím stádo kropím; u velký pátek zabijú kohouta, do té krve namočím šňůru a tu šňůru roztáhnu, kudy stádo jíti má a přeženu přes ni stádo. Jinak dokonce nic nečiním. Vlky posílati neumím, ani jsem se tomu neučil a v ničemž takovém interessirován nejsem.

3. Jaké jest víry a chodí-li ? zpovědi? — Já jsem víry katolické a byl jsem u našeho pátera v Suchdole na den sv. Jiří tento rok u zpovědi a od něho jsem velebnou svátost přijímal.

Kateřina pastýřka z Novosedel vyznala.

1. Kdo jsou její rodičové byli, kde jest narozena, vychována a v kterém místě se za něho vdala? — Já jsem u Pardubic rozená v Malých Pardubickách, otci mému říkali Martin, byl bednářem při Pardubském zámku, jsem v těch Pardubickách vychována, muže jsem měla jménem Martina, byl nádenníkem, sešli jsme se v stav manželský v těch Pardubickách, odešli jsme potom pro víru na zdejší panství do Hlíny, tu jsme zůstali mnoho let a přistoupili jsme ? víře katolické; potom jsme se dali do Mláky a tam můj muž umřel. Po jeho smrti dostala jsem se do Novosedel.

2. Umí-li stáda opravovati, mračna zaháněti neb vlky posílati ? — Neumím žádnému nic opravovati ani mračna zaháněti ani vlky posílati, ale sobě sama takto opravujú: Dej pán Bůh dobré jitro, stádo Boží, při-stupuju k tobě z tohoto příbytku, z této vosádky, nepristupujú sama po sobě než pristupujú po Pánu Bohu a Panně Marii, Pán Bůh napřed a já za ním, kudyž ten doby teček půjde, pásti se bude, široce dalece, aby přístupu žádného ? němu neměli pod těmi širokými oblaky, pod Pannou Marií pláštěm, aby žádný kouzedlník a kouzedlnice žádného přístupu neměli ? tomu dobytečku hltaví, lesní, poslaní, neposláni, pitomí i nepitomí, aby toho dobytečka neslyšeli, ani hlasu ani jeku, ani klusu ani hluku, tak aby ? němu žádného přístupu neměli, jako nemohou k tomu dřevu přistoupiti, na kterém Pán Kristus ráčil umříti a trpěti. Jděte vy tam na hory, na moře, na písky, písku se naházejte a vody se nachlemtejte, mému dobytečku pokoj dejte, abyste mého doby tečka ani neviděli ani neslyšeli. Kde jste vy byli, když se Pán Kristus ráčil naroditi, vy jste tu nebyli, jděte vy tam, kdež jste bydleli, tomu dobytečku pokoj dejte a na věky se nevracejte. ? tomu mně dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý, na věky požehnaný.

3. Umí-li mračna posílati neb zaháněti? — Proti mračnům nic nevím.