Horník v lidovém podání českém.

Je-li vůbec česká literatura hornická chudá, jest tím spíše literatura o horníku českém jakožto členu privilegované kdysi, zvláštní třídy obyvatelstva, o jeho životě, práci, vzdělání, cítění, zvycích a pověrách. Všímaly si ovšem hornické kalendáře (na př. »Zdař Bůh«) i místní časopisy¦— ovšem jen za účelem, aby pobavily své čtenářstvo — tohoto odvětví literárního, ale práce tyto v dobo, kdy ruch národopisný všude se zvedl měrou netušenou, daleko nestačí.

Chtěje přispěti svou hřivnou ? objasnění života a práce horníka slovanského vůbec a českého zvláště, zvolil českoslovanský báňský spolek »Prokop« v Příbrami (jehož členy činnými mohou býti pouze čeští báňští akademikové) tříčlennou kommissi, jež by látku ? práci shora uvedené sbírala.

Obracíme se proto ke všem lidem dobré vůle, zvláště ke všem přátelům českého horníka, aby si neobtěžovali nám na jednotlivé body dotazníku dole uvedeného laskavě odpovědi a zprávy zasílati. Jména všech podporovatelů našich snah budou uveřejněna v díle, jehož sestavení práci několika let ovšem zabere.

1. Pověsti o ryžování, o zlatém jelenu (Goldener Hirsch), mravencích zlato vyhrabávajících, grejfech, zlaté kvočně a j. v.

2. Zbytky dávných ryžovišť (sejpy, odvaly). Jak jim nyní venkované říkají a zač je považují (zříceniny města, šance, „římské* doly, obrovy hroby) ?

3. Jména vesnic, městeček, potůčků, studánek, luk, lesů, tratí, jež opatřena jsou přívlastkem „zlatý, -á, -é" anebo vůbec nějaký vztah ? ryžování zlata mají.

4. Způsob, jak se ryžovalo, pravidla právní, míry ryžovišť, nástroje.

A) Pověsti:

1. O objevu ložisek rudních, uhelných a j

2. O pádu, opuštění, zakletí žil rudních a celých hor.

3. O nehodách v dole (zasypání, výbuchu bicích větrů, otravách „švubem", zatopení šachet a j.)

4. O báňském duchu, báňském mnichu, černém muži.

5. O kováříčcích (slováckých „permočnících" ; t.j. francouzský „Petit Mineur", angličtí „Knockers", němečtí „kleine Leute", „Kobolde"). Zjevují se též v podobě myší?

6. O bílé paní, králi kovů (slovácký „kovlad").

7. O strašidlech v dolech, t. j. osobách zahynulých v dolech, jež objevují se na př. jako „mrtvá ruka držící kahanec", nebo oznamují svou přítomnost hovorem, ranami, hukotem a jinak.

8 Lokální o ložiscích rudních, uhelných a j., jichž do žádné této slnipiny zařaditi nelze.

B) Pověry:

1. Věří horníci ve dny nešťastné (na př. pátek, neděli)?

2. Ve znamení (na př. klepot v noci; přejde-li žena [cizinec, hlemýžď, králík] přes cestu; kokrhá-li časně kohout a pod.,) předtuchy, sny?