? sobě přišli), po té vjel do kostela, kterýž strašně pošramotil, však nezapálil. Když pak patentem císaře Josefa II. zvonění proti mračnům zakázáno, přišli lidé na jiný prostředek, hrozivá mračna zažehnávati. V Jičíně to provozoval jistý soused V. K, majitel hospodářství č. 24 vald. přední. Jsa v poli, kloboukem mračna rozháněl. Jedenkráte se přihodilo, že si vyšel s několika známými do pole. V tom se přihnala bouře. On sňav s hlavy klobouk, počal ním ve vzduchu šermovati ze vší síly své, aby mračna rozehnal; ale nic naplat; s bouří přišly i kroupy, které mimo osení i naše výletníky strašně poďubaly, mimo to, že naveskrz promokli. Když pak mu od společníku vytýkáno, že nic neumí, že to neplatí a pod., on se omlouval: „Tak jste zažili krup a lijáku jen část, což ale kdybych mračno nebyl rozehnal, zajisté by nám byla rozbila všecko." Od té doby již nikío neumí mračna zaháněti.

Proč spílají Pačanům bláznů V dřívějších dobách se také v některých mlýnech pivo šenkovalo, tak také i v Brodku u Paky mlynář pivo šenkoval. Jedenkráte se stalo, že mu pivo zkysalo a měli ho v domácnosti sami vypiti. To stárka mrzelo, i vymyslil si plán, kterýž se mu také povedl. Šel do Paky, vejde do hostince, kdež bylo plno hostí, přisedl ke stolu a jal se vyprávěti novinu: „My jsme u nás chytili ha-strmana, máme ho na peci řetězy svázaného." Z toho povstalo mezi hosty divení a hnedle se všickni sebrali a spěchali do Brodku. Stárek však s nimi nešel, nýbrž šel ještě do jiného hostince, tam si opět podobně počínal, a tak se věc rychle roznesla po městě, kdo mohl, každý běžel do Brodku, aby hastrmana uviděl. Mlynář je přivítal, ale zdržoval, aby počkali, až přijde stárek domů, že se sám bojí ? němu jít, až stárek přijde, potom že jim ho ukáže. Hosté si ovšem dali piva naliti a tak mlynáři od kyselého piva pomohli. Když pivo vytočil, vedl je do šalandy ukazovat hastrmana. Jaké však bylo jich překvapení: Na peci pod houní spal mládek. Odtud jim spílali bláznu, že se šli dívat do Brodku na hastrmana.

Proč na Novém městě dříve nehořelo. Jak známo, kromě tří budov bylo všecko ze dřeva postaveno, domy stály hustě vedle sebe v řadách a v každém složen byl obrok pro dobytek. Jelikož Staré město bývalo navštíveno často hroznými požáry, kdežto Nové město stojí v nynějším stavu od doby Valdšteinovy, nehořelo dříve nikdy, až r. 1848 vyhořel na náměstí dům jeden, od té doby pak v létech 70tých hořelo několikrát, tak že v řadách dřevěných domů povstaly již značné mezery. Tento dřívější stav dal podnět ? pověsti, že prý Novému městu cikánka učarovala, že tam nebude nikdy hořet. Jak se stalo, že v druhé polovině t. st. přece několikrát vyhořelo, nikdo si neumí vyložit. Buď prý pozbyly ¦čáry cikánčiny moci, anebo snad umřela.