Tak tichounko bylo v tom čisťounkém domečku, že se zdálo, ž& tam není ani živé duše. Dvéře byly zavřené (zatknuté) a nikde nikoho,. Hudba za chvilku dohrála a my u domu se seskupili, očekávajíce, co se bude dále díti.

Tu přistoupí starší mládenec (družba) ke dveřím od venku a zaklepe asi třikráte ?? ně. Po třetí se uvnitř ozve hlas star&í družky/ která se táže: „Kdo je tu? Go chcete? Co tu hledáte?"

Po otázce družky hudba venku utichne a nastane klid. Mládenec-(družba) počne mluviti a družce odpovídati: „Přátelé milí, nemějte nám za zlé, že jsme ? vašemu příbytku přistoupili. My jsme sem nepřišli z vůle naší ani z vůle vaší, ale z vůle pana ženicha. Náš pan ženich si zde v tomto domě oblíbil jeden olivový stromek a ten sobě chce do své zahrady přesaditi. Doufáme, že nám ho beze všeho násilí vydáte. Jest-li nám nevydáte, tak my se se svým vojskem obrátíme a váš dům. i se-základy zboříme. Vesele, muziko, vesele." A lmed hraje hudba. Když byla hudba dohrála, utiší se vše a družka uvnitř domu počne za dveřmi takto řečniti: „Pana družbo milý, velice jste se omýlili. Dávno slýcháno' bylo, že by se nám vyjevilo, že před dvěma lety tu nějaký zahradník byl a ten sobě do naší zahrádky šípek nasadil a ná to pravil: Až tea šípek bud růžičky míti, že si z nich chce jednu utrhnouti Zde to nenír musíte jíti o jedno číslo dál. —"

Po těch slovech je všecko ticho, družka pootevře dvéře ? ? panu družbovi začne dále takto řečniti: „Prosím vás, mládenci, za všecky družičky, abyste od nás z lásky přijali naše voničky, jak se na jiných svatbách stává, když mládenec družky po chuti nemá. On se na ni hněvá. Vy nás nemáte chtíti, nechceme vašimi ženami býti, není na rok ani na dva, jest to na den nebo na dva, aby byla veselejší svatba."

:, Vesele, muziko, vesele! Na to hraje hudba a starší družka dá zapentlenou sklenici družbovi a v ní je voda. Družba zdvihne ruka a na zad přes rameno ji ven vyleje.

Na to jdou všickni do světnice, kdež jsou pohoštěni a zůstanou tam tak dlouho, až je čas jíti do kostela.

Nežli se průvod svatební odebere do kostela, rozloučí se nevěsta. s rodiči. Nevěsta se ženichem pokleknou a rodiče jim dávají požehnání. Venku hraje mezitím hudba na rozloučenou píseň: „Má stará mamulkOj děkuju vám, za vaše chování ruce líbám, že jste se mnou mnoho vystáli, než jste mne tak velkou vychovali." (Čís. 1.)

Na to hudba postaví se v čelo průvodu, zahraje pochod a svatebčané jdou do kostela, kdež již rozhoupaný zvonek celou ves sezval ? sobě.