Třetí dopis nebo spíše lístek památný jest menší, tvarem obdélník 27 cm. dlouhý, 20 cm. široký. Zářezy v okraji na provlečení pentličky jsou zastrihaný tak, že proužky jsou ohraničeny čarou lomenou. Červená stužka protažena a ve všech čtyřech rozích svázána v uzly s konci. Pruh ten po obou stranách lemován jest propichováním, a to vždy stranou ? pruhu řádkou rovnou, na straně opačné řadou ostrých zoubků. Na ploše ostatní není psáno nic, za to vpíchána ozdoba taková: Uprostřed jest dvojnásobný věneček z větvic jednoduchých s lístky propichováním vyplněnými Pod věnečkem i nad ním jest po srdéčku špičkou ke kraji listu obráceném. Srdéčka vytvořena jsou dvěma vnitřními a jedním vnějším řádkem bodů a mezera mezi těmi řádky bodů vyplněna i srdce obroubeno ostrými zoubky. V levo i v pravo od každého z obou srdéček stojí kříže rovnými řadami pichů vytvořené a zoubky obroubené, nad kříži vypíchána

jsou písmena

jež tedy opakují se čtyřikrát.

Lístek ten byl také před ozdobováním složen, ale jen ve čtvero, potom ozdoba vykreslena na rubu a vypíchána. Na rozloženém obdélníku provedeny zářezy a stužka provlečena.

Zmiňuji se tu jen o třech listech ozdobných, ale jisto jest, že nebyly ojedinělé. Venkovanky, spatřivše je na výstavce, vzpomínaly si, že bud! samy podobné mívaly, nebo že je vídaly u známých. Vypravovaly, že milý své vyvolené, ženich své nevěstě posílával takové dopisy, jež často zdobil i psal sám, časem malbou a propichováním dával ozdobovati a jenom slova vepsal, někdy i psaní svěřoval jinému. Zvláště kantoři, kteří psali modlící knihy s malováním, zaměstnávali se také takovým písařstvím, ba tu a tam posloužil druhu a příteli svému některý vesničan zvláště obratný. Na konec prý hoši kupovali v městě o výročních trzích malá srdéčka z papíru mnohonásobně složeného vytvořená a propichováním ozdobená a svým milým dávali je darem.

„Kočovka", „Koča zelina", máta kadeřavá, mentha crispa. Rozetřena a vládána do uší hojí hluchotu; drůbeži leje se odvar zelinný do krmiva pro lepší zažívání.