„Kopy t nik", asarum europaeum. Mnoho odvaru kopytníkového pít není radno; užívá se mírně jen pro zvrácení a od zimnice.

„?? \ tunová zelina" z Opavska, plavuň, lycopodium clavatum. Ženy vplétají bylinu do vlasů, aby jim neškodil „kołtun", na Těšínsku „skřotek".

„Koštyvoí", kostival, symphytum officinale. Rozdrtený kořen s mastnou přísadou klade se na polámaniny údův.

„Kozlík lékařský", valeriána off. Hojí hlísty a zimnici.

„Kr v a vnik", rebríček, achillea millefolia. Krvácejí-li rány neb uříznutá místa, přikládá se na ně šťáva řebříčková; odtud pochází také název krvavník.

„Křen", „křín", armoracia rusticana. Kořenu i listů užívá se od bolení hlavy. a mdlob.

„Kundrote?", „kundrabek", popenec, glechoma hederacea. Je dobrým kořením do polévky, jež rozhání po jídle nadýmání.

„Lípa", tilia. Lipový květ hojí dle podání lidu všecky duševní a tělesné neduhy; lid má proto strom v největší úctě. Lipový čaj je co do jakosti nejprospěšnějším a nejlepším všech čajů cizozemských.

„Lopuň", lopuch, lappa major. Lopuchový kořen se utře a přimíchává se líhu, pak se užívá směsi takové od padoucnice („vřodu").

„Lubšček", Liebstöckel. U zánětu krčních prospívá odvar lubš-čkový jako vyplachovadlo. Lodyha se kouří.

„Mařinka vonná", asperula odorata. Připravuje se z ní mařin-kové víno; sušená přidává se kuřlavému tabáku.

„Matěřonka", mateří douška, thymus serpyllum. Močí-li se vlasy vodičkou mateřídouškovou, rostou rychle; také koupele prospívají dětem od úrazu.

„Matično zelina olivová", máta olivová, mentha incana. Bylina tato hojí nemoci a bolesti mateční.

„Mořská cibula". Pohmožděné listy přikládají se na otevřené rány.

„Natká", nátcha, máta nátchová, mentha arvensis. ,jNatka je všech zelin matka". — Povídá se o ní, že schovává v sobě léčivou moc všech ostatních bylin. Nejlepší služby prokazuje však u nateklin.

„Narcisky", „arcisle", leluje sv. Josefa, narcissus poeticus. Vařené cibulky v mléku jedí se, aby dopomohly ku zvrácení.

„Něštovči", „něštuvka", vranovec, paris quadrifolia. Odvarem vranovcovým umývají se děti, aby pozbyly neštovic. (Odtud pochází také název.)

„Ořech vlašský", juglans regia. Ze šťavnatých oříšku vlašských připravují se osvědčené kapky cholerové. Močí se několik týdnů v líhu a pak se přidá výmoku šťávy citrónové a cukru.

„Osładic", polypodium vulgäre. Kořínky se jedí a hojí usedavý kašel.

„Ostropec", ostropes čili trubil, onopordon acanthium. Yýmoku lihového užívá se od píchání v bocích.