„Sléz zahradní", malva crispa. Čistí jako odvar mléčný krev, působí na pravidelnou stolici a polehčuje moči.

„Šalvija", „šalvijan", šalvěj, šalvia officinalis. Užívá se jí jako přísady u vodiček vyplachovacích.

„Šaděc", eupatorium. „Šaděc" je otec rostlin, král kravských zelin. Pomáhá od zácpy u dobytka.

„Tatareok", puškvorec, acorus calamus. ,,Sbírá-li se puškvorec, má se toho dbáti, aby nebyl vytrhován přímo vzhůru, nýbrž stranou. Má se díti proto tak, aby při užívání puškvorce za nějaké choroby se tato vytratila bokem, ne však borem."

„Tragant", „divoký hrách', tragantus glycyphyllos. Vaří se nemocným na ulehčenou, jižto trpí neduhem plicním. •

„Třebule", „střebulka", anthriscus. Vaří se ve mléku nebo se smaží s máslem a dává se dětem stíženým padoucnicí.

„Verunka", „mušec", rozrazil, veronica. Šťáva verunková hojí plieni nemoci.

„V r a tyč", „vratyčka", tanacetum vulgäre. Sušené květy míchají se s medem a užívá se jich od škrkavek (hlíst) u dětí. ¦

V Českém Lidu VII. 404—20 podal jsem zevrubný životopis a ukázky básnické činnosti samouka V. Koťary. Článek ten, jak svědčily pak otisky z něho v listech krajinských i posudky v listech pražských, vzbudil zájem pro zapomenutého rychtáře ve vsi Proseči. Je to vynikající typ z řady našich básníků samouků. Jeho vzdělám, jeho sečtělost a písmácká důkladnost v každé skladbě se prozrazují. Od té doby podepsaný hledal dalších zpráv o Koťarově činnosti. Podařilo se mu zjistiti další skladby jeho, posavad chybně, pokud se názvu týče, uvozované a z neznalosti věcné jiným skladatelům přisuzované.

Jaký zajímavý to pohled na rychtáře Kotáru před sto lety! Čte a čte bibli, hloubá o jednotlivých učeních církevních, hájí církve katolické proti odpůrcům, rozjímá o významu mše svaté, vykládá o očistci. V každé sloce rýmovaných skladeb svých projevuje neobyčejnou znalost písma svatého, uvádí citáty, k nim rozumové důvody svoje, čerpá z historie světské i církevní. Na místech vhodných neopomíjí kárati současníky, nabádati ? nábožnosti a mravnosti. U porovnání s nynějšími poměry docela jinak jeví se nám myšlenkový svět a vzdelanostní úroveň tehdejšího sarnouka-myslitele, ve světle jistě nikoli nepříznivém, uvážíme-li, v jakých