Předchozí 0387 Následující
str. 356

4. ??k-li žáčka nemáte, na papír nám dejte! Jedným grošem nebo dvouma [:jiste neschudnete.:]

5. ???-li nám nie nedáte a nás vybroukáte, misy, hrnce vám po-tlučem, [: co v policích máte.:]

Když tuto píseň přezpívají, předstoupí kaprál a počne přednášeli: >Vinšuju vám v tomto domu pokoj, zdraví k tomu. Pan učitel pozdravuje, ^šťastný, dobrý den vinšuje; paní hospodyně k tomu, by měla moc vajec 'V tomto domu. My k vám přicházíme směle, pohledněte na nás vesele! My nejsme žádný vojáci, ale školní pilný žáci. V Kozlí je naše škola, kdo tam pn'de, každej volá: Jeden psaní, druhej čtení, třetí slova Božího cvičení.«

Odříkav odstoupí, načež počne fendr: >Herous, herous! — Slyšte pilné nařízení, byste všichni bez prodlení svoje věci spakovali, na marš byli přichystáni. Turek4) má být na hranici, budeme met s ním regraci! Hej, kuráže má dosti, pojedeme s veselostí na tu tureckou rotu, na to proklatou psotu. Budeme je tam vítati, až jim budou hlavy dolů lítati!«

Nyní předstoupí Turek a praví: »Co to tu za řeči máte? Co si vo mně povídáte? Baskum, heráte, huncute, hned tu šavli vrazím do tě! Ďábel tebe naučil, abys ty proti mně hřešil. Kentiverum, popadnu-li tebe, duše tvoje z těla pojede!«

Po slovech těchto předstoupí čtvrtý, plácne Turkovi pravicí na rameno pravě: »Právo, milý kamaráde, my se dobře porovnáme. Že já jsem ti řek' krobián, za to ty 'seš hodný pán! Odpust ty mně moji vinu, že Já jsem ti dal krobiánskou hubu!«

Na to přednáší pátý: »Já jsem malý vojáček; kdybych měl koš zemliček, což, já bych je žvejkával, tvejm kamarádům rozdával!«

Nyní opět předstoupí prvý a praví: »Pročež, pantáto milý, udělejte «e tak dobrý, s chutí do kapsy šáhněte, po dukátu nás podělte! Panímámo, vajec deset — bude lepší, 'dyž dáte dvacet! Až my do lógru přťdeme, knedlíků si navaříme; až se hodně najíme, taky na vás vzpomeneme!«

Dokončiv odstoupí a opět počne druhý: >Peňpeuárum taky bérem, na korálku potrebujem; co nám dáte, prýmeme, taky na vás vzpomeneme!«

Na to praví íendr: »Já 'sem fendr bohatý, nemám peněz na boty. Palec mi z nich kouká, vítr mi tam fouká!«

Konče praví pátý: »Já 'sem malý vojáček, prosím o pár vajíček, bych si mohl pochutnati, za vás taky bojovati!« Nebo jinak: »Já 'sem malý žáček, nosím v kapse háček. Kdo do školy nechce choditi, budu ho tam na něm voditi.«

Když dostanou dárek, poděkují: »Pěkně vám děkuj e m,« a jdou dále. Po obchůzce odvedou vejce darovaná do školy, o peníze pak se rovným dílem rozdělí.


4)Roku 1866 místo slova „Turek" vkládáno slovo „Prajz".

Předchozí   Následující