Předchozí 0443 Následující
str. 408
[: čiii nam juž koledičku hotujú.:]

[: Nachystajte nam žbau vina i

koláč,:]

[: zaplať vam to Pambu, svaty

Mikoláš.:]

Z Hlučína v pr. SI.

12. Přišli sme ti, muj Jozefku, přišli

sme ti vinšovať,

k tomu ešče dle libosti Terezku ti

namluvať.

Jestli se ti budě libiť, to my o tom

nevime,

koledičku, muj Jozefku, my od tebe

žadume.

Z Janovic.

13. Jedného dně o pul noci,

dy sem usnul s velku moci,

slyšel sem na jevě, bo se mi snilo?

že vedle slunco svítilo.

A pak sem se ze sna probral,

a na druhých sem zavolal, na Kubu, na Macka, tež na Kadmiŕe,

by stali, běželi Hkať paťiŕe.

(ruženec.)

Sebrali se a šli prudce,

viděli jasnosť v chałupce,

na baše basoval jako na stupce,

bas, bas, bas veselo při te chałupce.

Antek ? tanci nabral chuti,

a pořad se vlasy krutí,

tak se při tom zazhřil,

to jest příčina, že potem vytrubil

hned za raz šest sklenek vina.

Že ho taka vzala radosť,

že tele vina pil přesmoc,

původ ma, že dítě se narodilo,

by cely svět vykúpilo!

Z Vávrovic.

14. Josef stary stoji u jesliček,

zima — až cely se třese všicek.

Matička tež míla,

kasičku pnhřiva,

až Ježíška nakrmila.

Kubo, kaj maš tu dluhu klobásu?

Ať se třikrát razy ňum opášu,

by rychle stavali,

pilné poslúchali

divy v tomto nočním čase.

Hanka kládě hlavu na ramena,

pravi, že nepůjde do Betlemena,

že nemá co vzíti,

Kača na ňu křičí,

pujděm Ježíška vitati!

Ze Štěpánkovic.

15. Co to znamená medle nového,

neviděl sem tak neba jasného,

hvězda překrásně sviti,

musí to něco býti.

Pošlemy tam Václava,

ůn se dovi jaka zprava.

Zapni se až zhuru,

bo maš čemu košulu,

zapni se do brusleka,

až se tě kdo něvyleka.

Devuchy tam dary nesú,

borasky se źimum třešú,

Hanka peřinku,

Dorotka plenku,

Yeflička dobru polévku.

Jurko vezmi pecen chleba,

lebo ho tam budě třeba,

dřevo Tomášku,

smetany flašku

něs nebeskému panáčku!

Kosmo husle,

Janku dudy,

buděm hráti

s veselosťum všudy.

Cimbal Františku,

husle Vojtíšku,

polne trúby Antoninku.

Pujděm před jesličky hráti,

potěšmy tu chůdu máti,

Jeníku s citarum,

Matěji s harfum,

buděm mět muziku celu.

Z Chvalikovic.

16. Něch se stalo, co se stalo te chvíle,

narodil se sam Pan Kristus z Marije.

Jak se o tom král Herodes dověděl,

všecky male dítky zavražditi chtěl.

Jak se skoro Marija to dověděla,

se svojim Synáčkem do Egypta

běžela.

Nadešla tam chłopa śiti pšenicu

„Ajdi že ty pro srp, bo se hodi žnut"

„Co by to za ščastna hodina byla,

že by ta pšenica žnuť se hodila?"

Jak se skoro žide dověděli,

za Pannum Marijum z města běželi.

Nadešli tam chłopa žnuti pšenici.

„Ptamy my se tebe chlope v pšenici,

neviděl si šumne panny jiti ?"

„Jak sem tuto pšenicu zašíval,

tu sem tu sličnu pannu jiti vidival.",

„Co to pleteš hlupy chlope, šáleny

dy to bylo letos, a ni loni."

„Vraťme my se židové zpět do města,

bo tu nešla tato sličná nevesta."

Z Chvalikovic.


Předchozí   Následující