pánům a přátelům našim oznamujeme: My starší cechmistři a mistři řemesla zámečnického, ručnikářského a mečířského na Horách Kutných služby naše před vzkazujíce, oznamujeme, že jest předstoupil před nás do plného cechu našeho Jakub Obrátil, jinak Černohorský z Opočna, listu tohoto ukazatel, žádajíce nás, abychom jemu list o vyučení jeho pořádnému, poctivého řemesla zámečnického a ručnikářského a při něm chování vydali. Protož my na jeho psaní cechmistři a mistři znajíce to, že slušné a spravedlivé věci žádá, o něm toto svědectví vydáváme. Že Jakub, listu tohoto ukazatel řemeslu zámečnickému a ručnikářskému se učil u pana Václava Nováka zouplna tři léta pořad zběhlá, spolu cechovního a bratra našeho zde na Horách Kutných a pokudž jest v tom učení trval, že se ctně, poslušně, jakž na dobrého člověka náleží, se choval, i potom u spolu-pánův a mistrův dělajíc, po sobě žádné zlé pověsti, co by jeho cti škoditi mohlo, nepozůstavil. Proto všech vůbec a každého zvlášť, kdež by se jmenovaný Jakub Obrátil s tímto listem naším dostal, jej přednesl a ukázal, též oblíbíce sobě jakýkoli byt, poctivě živnost svou vésti a provozovati umínil, žádajíce, abyste jej dobrotivě mezi sebe přijali, přij mouce, prosíme^ všelijak přívětivě a laskavě ? němu se naklonili i živnosti přáli. Což že učiniti ráčíte jak pro naši službu a podobnou odplatu, tak pro poctivé a chvalitebné mezi námi v řemesle zachování, nepochybujeme. Na svědomí a pra lepší toho jistotu pečeť cechu řemesla našeho svrchu psaného dali a rozkázali jsme ? listu přitisknouti. Jenž jest dán na Horách Kutných 20. dne měsíce února ve středu první v postě léta 1613.

List tento vydán od cechmistrů kutnohorských jako duplikát, který si smiřický zámečník Černohorský *) vyžádal, když o původní list přišel: uschoval jej (snad ve svízelích válečných) v zemi, kde shnil, sotva že se přečísti mohl. Duplikát pak spatřilo právo smiřické a dalo zanésti v knihy 5. října 1649 za rychtáře Petra Mezlečského a konšelů Jana Kameníka a Václava Drahoše.

Pan Heřman Černín z Chudenic (* 1573, f 1651) byl dvakráte poselstvím u tureckého dvora, poprvé 1615—1617, po druhé 1644—1645. Zachovaly se denníky o těchto cestách. Viz o nich a jejich vydání Zíbrt, Bibliografie české historie I. 1900, str. 322, 6. 8018. Laskavostí p. archiváře Fr. Tischra byl podepsaný upozorněn na originál účtů z této cesty, z něhož vybrané ukázky poučují, co si všecko pan Heřman Černín kupoval, v čem měl zálibu, jaké byly ceny tehdejší.