str. 434
V knize té najdeme nejvíce přátelských porovnání ze století 17., pak zápisů dlužních, smlouvy koupí gruntovních, záznamy tax složených při ucházení se o měšťanské právo po roce 1800 a j. Mezi jinými zajímavými poznamenáními úředními jsou i tyto:
1. Sousedsky slib (str. 142). Já Ernestýna Weinerová, po rodu Lingrová, slibuji poslušnost, věrnost a svornost sousedskou, tak jak mému bližnímu na jeho cti, tak také živnosti v tom nejmenším škoditi, mé představené vždy dle nejvyšších nařízení zemských a tohoto království českého práv městských příslušejicně předcházeti, žádné zlé, tulné, podezřelé lidi nikdy nepřechováváti, ano ve všem tak, jak na poslušnou a mravně pocestnou měšťanku přináleží, se chovati zavazuji. K tomu mně dopomáhej Bůh. Ve Smiřicích, 27. decem. 1802.
2. Smlouva svatební (str. 238). V den sv. Maří Magdaleny 1647 staly se smlouvy svatební mezi Janem Vančurou z Černilova, řemesla poctivého sladovnického, jako ženichem a pozůstalou vdovou Kateřinou po dobré paměti nebož. Matouši Khunovi, někdejším starším sládku verštatu Jeho Excel, při zámku smiřickém. Totiž spůsobem takovým, že Jan Vančura pro upřímnou budoucí lásku manželskou, jakožto manžel její věrný, nemaje nižádného pozemského statku, nýbrž toliko své poctivé řemeslo a co jest sobě přichoval a nebo spravedlnost jaká v nápadích po přátelích kdyby se po kom za kýmkoli vynajíti mohla neb budoucně vynašla od. actum smluv těchto nade vším, sobě nevyjímajíc ničeho, se vším jí se zadává a splnomocňuje. Dále že chce nad ní ochrannou ruku držeti, jí ani sirotkům pozůstalým neubližovati, nýbrž ? dobrému vésti, Pána Boha znáti, liternímu umění dáti cvičiti, *) upřímně a věrně se živiti, grunt v tyto těžkosti veliké nynější ještě vystavěný vedle své možnosti zlepšiti dáti. Naproti tomu Kateřina, jeho budoucí, upřímná, věrná manželka pro takové vlídné od něho ? ní a sirotkům pozůstalým zacházení, zadává se Janu Vančurovi takto: že jej za plnomocného hospodáře ? dílu svému se siroty rovnému ? nápadům, spravedlnostem po rodičích, přátelích, kdyby se jací za kým a po komkoli vynajíti mohly — připouští. Toliko ze svého podílu se sirotky rovného 15 kop grošů českých do dnu a do roka tak dobře pro něho jako pro sebe, kterak se ? ní dále ? ? sirotkům chovati bude, sobě vymiňuje a za sebou zanechává. Co se pak gruntu sirotčího dotýče, to se zanechává v moci hejtmanaa) do 6 neděl ? vyřízení buď týž grunt dáti šacovati neb Jana Vančuru v něm do dne a do roka v hospodářství, kterak se při něm chovati bude — zanechati. Jan Langhart, otec nevěsty a písař obroční, Petr Mejlečský, rychtář starší,3) Jiřík Jukl, Jiřík Baleár, Václav Špička, malíř, svědci. Z přátel Václav a Krištof Dvorský.
3. List od řemesla. Všechněm vůbec i jednomu každému zvláště, jichž tento list náš dojde, před nimi čten aneb čtoucí slyšán bude,
') Tehda byla škola v Holohlavech, nikoli ve Smiřicích.
?) Hejtman panství smiřického byl tehda pan Daniel Austecký.
3) Ve Smiřicích byl rychtář starší, ve Smiřičkách rychtář mladší.