21. My chceme do Moravy a z Moravy do Prahy, kupovat na kabátek a na sukně pro svátek.

22. Máme každá milého v Brně, chlapce hezkého, bychom se jim líbily, při nich čistě chodily.

Sborníček končí písní: „Nešťastný příběh, který ae stal v městě Litomyšli a okolních místech skrze velikou povodeň, kde již dřív skrz oheň a nyní skrze vodu obyvatelé velkou škodu trpěli." Což se vidí na obrázku, kde hořící město a nějaké čáry s nebe dštící přes hradby městské. Vytištěno v Hoře Kuttný/ Zpívá se jako: „Ukrutná smrt, přehrozná smrt"

Každoročně putují zástupy zbožních poutníků ? Matce Páně, Panně Marii bechyňské. Scházejí se zde procesí se všech4 «stran. Také z jihočeské vesnice Krče vypravuje se tam každoročně procesí/..»Pětačtyřicet let už chodím, mladý pane,« — řekl mi »vůdce« zpěvák Krejčí, »a myslím, že mi Bohorodička vy může, abych to: dotah' na padesátku!« Tázal jsem se ho, jak dlouho vodí procesí. »30 let,« řekl mi.

Všichni poutníci ho ctili. »Vůdce« Krejčí byl shrben, maje na sobě zavěšenou tašku a modravý deštník uvázaný na zádech, opíraje se o hůl, nasadil vždy brejle, zazpíval: »Tisíckrát pozdravujeme Tebe«, a procesí se hnulo. Celou cestou se modlili a zpívali nábožné prsně.

Když přišli po obědě, vykonaném v týnské, »Besedě«, za město Týn nad: Vltavou, pomodlil se Krejčí u tamní kapličky, zazpíval a nastalo »vyhánění nováčků«. Jest to zvláštní zvyk, jemuž se musí podrobiti každý nový poutník bez rozdílu. Z Týna vychází vždy dosti obyvatel, aby poslechlo »krčského zpěváka«. Však již vystupuje na hromádku kamení, sundává brejle a rozhlíží se po shromáždění. Utře si ústa a začíná: »Roz-milí poutníčkové a poutnice! S pomocí Boží vydali jsme se na pouť ku Blahoslavené Panně, abysme od ní vyprosili pomoc a přímluvu každý v něčem. Vyšli jsme v pořádku, ale nyní vidím tady fiáke cizí tváře. Já jako vůdce váš musím za pořádek ručiti. Proto musím použiti svého práva. Všichni ti, kteří poprvé jdou do Bechyně, všichni ti ať vyjdou z procesí. Nemohu všelijaké lidi nechat mezi zbožnými poutníky, aby je nerušili v pobožnosti. Vy tedy, nováčkové, odejděte od nás, aby se snad Panna Maria neptala: »Jaké cizí lidi sem vedeš?« Půjdete-li ku předu, počkáme, pakli počkáte vy, půjdeme my napřed. Ty, bratře,« — obrací se na zpěváka druhého — »můžeš je vésti. Budou-li se dobře chovat, přijmeme je mezi sebe!« Sestoupil mezi poutníky a nastává tajemné