Nízké Jesenníky s Moravskou branou. Nejdůležitější jest pak část prostřední průchodisko Středních Sudet, průchodní kraj Wa1denbursko-K1adský, jemuž, jak jsme svrchu pravili, věnoval Fox hlavní část svého díla

Pojednav o poloze, rozloze a rázu každé části zvláště, vyčítá Fox u každé z nich počet tratí ať silničních, ať železničních, jich průměrnou výši a u posledních i průměrnou vzdálenost jedné, od druhé.

Sestupuje branou Lužickou do Cech osm silnic, jichž průměrná výše jest 520 m. nad mořem, z nichž nejdůležitější jest sedlo Langenbrücke (501.6 m.), kudy vede nyní železná dráha z údolí Nisy do údolí Jizery

Přes západní Vysoké Sudety vede nyní sedm silnic (z niohž nejstarší zřízena byla teprve r. 1855) jichž průměrná, výše jest 1005"7 m. Kdežto nejnižší (Jakobsthalská) nalézá se ve výši 882 m., stoupá silnice po Mädelwiese až do výše 1208 m. Přirozeně vyhýbá se obchodní spojení do dnešního dne této části Sudet a obchází raději, jak tomu za dřívějších dob bylo, buď západně branou Lužickou, anebo východně nejdůležitějším průchodis kern středních Sudet mezi Západními a Východními Vysokými Sudetami ležícím.

Neméně než tři trati železné dráhy (se vzdáleností 27 km.) a 18 silnic (se vzdáleností 4.5 km.) v průměrné výši 701'4 m. probíhá na jižní a 20 sjízdných silnic (se vzdáleností 4'05 km.) v průměrné výši 620 7 m. na straně severní oživuje důležité toto průchodisko sudetské.

Neschůdné Vysoké Sudety Východní překročeny jsou všeho všudy třemi průsmyky s průměrnou výší 862'3 m. a 14 km. vzdáleností. Prostředním z nich, sedlem Ramsovským (759 m.), vedena jest od severu k jihu trať železné dráhy.

Schůdnějšími (pátou částí) Jesenníkami (a Moravskou branou) vedeno jest sedm silnic ve vzdálenosti 7 8 km. a v průměrné výši 6422 nu Moravskou branou, jež mezi nejvýchodnějšími Sudetami a nejzápadnějšími Karpatami v šíři 25 km. se prostírá, projíždějí pohodlně jak silnice, tak železné dráhy.

Již samo rozdělení průsmyků v každé z pěti částí ukazuje jich od-vislost od stavby celého pohoří a vyvolává tím otázku, jaké postavení zaujímají v něm a jak souvisí jich vznik a tvar s povahou a stavbou útvarů aneb konečně s pochody tektonickými

Možno pak průsmyky Sudetské roztříditi dle Penckovy a Richfhofe-novy klassifikace a jak se může čekati, vyškytá se nejčastěji »sedlový průsmyk«. Dále určuje pak Fox postavení průsmyků sudetských v geologickém podélném profilu a uvádí jich nejdůležitější typy.

Aby pak bylo možno vysvětliti si obtíže přechodu různých průsmyků, uvedl Fox ve svém díle (12—21) jednotlivé obtíže každého přechodu celou šíří pohoří zvlášlě.

Z přirozených příčin jest to značný stupeň přikrásti, jakož i relativní výška, jež zaujímají mezi příčinami neschůdnosti první místo a jež nutkají, by silnice jimi vedené co možná čelnými zátočinami byly vedeny.