Dílo toto neobírá se toliko geografickým popisem jednotlivých slezek, průmyky sudetskými, nýbrž přináší též, hlavně v drahém oddílu, též popis historický. Vypisujeť nám Fox důkladně vznik oněch cest, líčí nám osezní pohraničních krajů, popisuje proměny a konečné ustálení hranic zemských. Vypravuje o osudu silnice kolem hradů a opevnění. Při každém řechodu zvláště vyčítá jeho celní zřízení a líčí dějiny dopravy iou kradou. Ke konci vždy uvádí strategický význam jak v minulosti, tak v přítomnosti toho kterého přechodu.

Jelikož pak výsledky vědeckého bádání Foxova dotýkají se vlasti naší, nutno, abychom se u díla toho pozastavili a o obsahu díla toho se rozepsali. Osobuje sice spisovatel na konci svého díla celé Sudety pro národ svůj, ač historie právě střední části Sudet celých o pravém opaku nás přesvědčuje, jak sám spisovatel v celém díle to doznává.

Podáváme tedy jaksi kuHurně-historický obrázek přechodů celých středních Sudet, jak jej nám Fox podává, srovnáme jeho úsudky s úsudky našich některých domácích badatelů a doplníme jej některými svými poznámkami k nimž jsme při studiu hlavně dějin obchodu v zemích č e s k ý c h došli.

První hlavní oddíl Foxova spisku (str. 5—25), jenž tvoří o něco méně než třetinu celého díla, podává soubor všeobecných a přehledných pozorování významu a vlastností průsmyků sudetských. Jest to jakási vše-obecná charakteristika schůdnosti Sudet celých, kdežto druhý hlavní oddíl (27—87) všímá si, jak patrno z titulu knihy, prfíchodiska středních Sudet, průchodné krajiny Waldenbursko-Kladské, jejíž poloha ve středu celých Sudet a jejíž schůdnost v srovnání s ostatním pohořím učinila z ní důležitého činitele krajin ležících severně i jižně od Sudet

V úvodě zmiňuje se autor krátce o dějinách studia průsmyků a konstatuje ihned rozdíl Rudohorských a Krkonošských průsmyků. Kdežto Schurlz1) soudil, že u průsmyků Rudohorských momenty kulturně-geografické jsou význačnější než orografické, nejsou silnice sudetské dle Foxe odvislé od vůle lidské, nýbrž řídí se hlavně orograíickým uspořádáním celého pohoří.

Oboje Vysoké Sudety (Západní i Východní) teprve v nové době pro spojení okolních krajin schůdnými se staly. Rozděluje tedy Fox celé Sudety na pět částí, jež možno co do schůdnosti od sebe odlisovati. Jsou to průsmyky před Západními Vysokými Sudetami, to jest okolí tak svané Lužické brány, Západní a Východní Vysoké Su-i e t y samy a průsmyky za Východními Vysokými Sudetami, tak zvané