a nížinách kolkol ležících. Snéhu napadne v zimě v horách čtyři až pětkrát tolik než dole. Z tabulek, jež Fox uvádí, jest patrno, že po šest měsíců dlužno jezditi v Sudetách na saních, jako jediném dopravním prostředku. Ještě hůře než v zimě jest tomu s dopravou na podzim, když v údolích ještě není sněhu, ale vrcholy hor anebo vysoko položené prů-smyky jsou sněhem pokryty a dlouho to trvá, než sníh zmrznuv stává se sjízdným. Rovněž tak na jaře.

Důležitým a snad málo povšimnutým činitelem při schůdnosti prů-smyků Sudetských jest poloha silnice v údolí, leží-li silnice v právo, či v levo. Na jaře povždy bývá levá strana prosta sněhu a vlhka, kdežto stráně na právo ležící bývají plny vody.

Jako zima, tak i léto přinášívá pro průsmyky četné obtíže v dopravě. Časté průtrže mračen zaplavují silnice a hluboká údolí, podél nichž cesty se ubírají, bývají zaplavena tak, že z malých potůčků stávají se dravé proudy, jež vše s sebou unášejí. R. 1897 v létě byla důležitá silnice Úpská úplně zničena. Za poslední, též nepodcenitelnou překážku ve schůdnosti hor považuje Fox nestejnou výšku přechodných silnic. Neustálé klesání a stoupání s hřebene do údolí a znovu na hřeben prodlužuje cestu značně, takže veliký rozdíl 1) bývá mezi skutečnou délkou silnice a mezi vzdušnou délkou mís.ta spojující.

V dalších odstavcích uvažuje Fox o ceně dopravy skrze prů-smyky, a to nejdříve o jejích přirozených podmínkách. Bére k účelu tomu nejdřív v úvahu velikost území, jimž průsmyk za spojení slouží, jeho směr a polohu k hlavním bodům dopravy okolních zemí, konečně množství a cenu výrobků, jimž průsmyk slouží za cestu k odbytí do sousedních zemí okolních. Nesmí se tedy cena průsmyku anebo celého průchodného území dle obtíží, jež překonati třeba, odhadovati. Není-li daleko od průsmyku, byť i těžce schůdného, jiného průsmyku, jest při-rozeno, že. cena onoho jest větší, neboť kraj pod ním se nalézající jest odkázán toliko na něj a obyčejně celá řada cest vějířovitě se připojuje v takovém případě k patě průsmyku z celé krajiny. Je-li schůdný průsmyk poblízku, přirozeno, že volívá se pro dopravu pohodlnější. Tals prospívá nesclmdnost Západních Vysokých Sudet jak Lužické bráně, tak průsmyku Landcshutskému. Podobně se to má s průsmyky Kladskými, do nichž sbíhají se všechna vnitrosudetská údolí. A jak snadno si vysvětlíme čilé spojem' přes Náchod a Brdo, když mimo ně skrze Vysoké Sudety žádný průsmyk nepřecházel. Za dřívějších časů nevyhledávala doprava tak pohodlných, jako krátkých přímých stezek. Tak Olomouc a Vratislav, důležitá dvě střediska obchodní, nevyhýbala se ve svém spojení cestě ani přes nejvyšší Jesenníky.