Předchozí 0040 Následující
str. 30

Kapitola začíná vlysem z ornamentů geometr. (10), z draperií (11, 12, 13), aneb vyobrazen děj k. modlitbě se vztahující (14, 15). Též ozdoby barokové hojně se střídají s ozdobami rostlinnými. Inicialky nevynikají zvláštností a jsou pouze každá jinou barvou malovány. Pozorujeme-li modlitby zde popsané, shledáváme, že ornament rostlinný čím blíže k době dnešní z modliteb se vytrácel, nahrazován zcela nevhodně nechutným barokem. Náš kraj táborský, chudší proti severním, nedopouštěl, aby venkovan pořizoval si nákladnější a ozdobnější modlitby, a proto i ukázky nejsou tak bohaté, jak jinde vídáme.

U Křúpalů

Vatašskd povídka

Vykládá J. M. S lavicínský

Bud zdráva, otčino ! Vem poslední můj list

— ne jako omluvu, já před tebou jsem cist —

jak pozdrav prostinký, v nějž jsem zas sebe klaď.

A moh' jsem kratčej jej a lépe vyslovit,

po starém způsobu, jak říkává náš lid :

Já na tě vzpomínám, mně po tobě se stýská

a mám tě z celé duše rád!

J S. Maohar.

I.

Řehoře1) —

přeletěla laštovička přes moře.

Dlúho sa honily po nebi túmavy2) a nemělo sa chutě vyčasiť. Až dnes sa jaksi prohúlilo3) a mračna sa zjařabatily.*) Muchy břňaly5) na slúnečnu a sedaly na zahříté ploty a na očadlé stěnovice. Vrabci sa vy-prúčali6) na střechách a teremtili, Piňkavy sa v jednom kuši7) vyptávaly: Neviděli ste tu svatého Matěja, Matěja? A sýkorky jím.pravily: Byl tu, byt — byl tu, byl! A vyškéřaíy sa chlapcom: Tyssi pán — tyssi pán! Už jím nepoletíja do škřiněk8) na loj a na semenec, nájdú si dost živo-byfá inde. Brhel viďaci, že je už co jest', aj sa na to oženit. Ale ne-hrubě9) pochodil. Vykřikoval z ovesnínky:

Všeobecné poznamenání. Omezuji se pouze na vysvětlivky lexikální. Vědecky zpracováno jest nářečí valašské zevrubně prof. Bartošem, zde znamená pouze barvu na obraze lidového bytu, jejž pokusil jsem se vytvořiti. Jotace vyjádřena jest písmenem j; jiné označení působilo by čtenáři obtíže. Z te'hoz důvodu užito fonetického pravopisu pouze ve případech nevyhnutelných (upředl, k, z, pří-klonné spojky -li a pod.)

') skloněno dle řeči spisovné, jako vůbec při rčeních z knih převzatých. 2) tmavé mraky. 3) probralo, zjasnilo. 4) jařabatý — pravidelně strakatý ve dvou barvách. 5) Onomatop. Hmyz břňá, ptáci břčú. Výjimka: V našem trní, vraná brní: brň, brň, brň! (Říkadlo.) 6) Vyprúčený — vyhnutý. Vyprúčilo sa nám dno v bečce. 7) bez přestání. 8) Škřiůka — skřínka z bezových prutů. V jiném smyslu se neužívá. 9) nevalně. Hrubý — velký.


Předchozí   Následující