str. 39
mělo potrúsiť*) ze tři ze štyry kopy šindela. Je tá střecha tam prolačitá,192) tož podhnívá. Křupala sa ohled k Janírkovéj stěně, co měli šindel zložený pod okapem. Musím řécť Matyjovi, aby to přišel popravit Do branky také .aby sa dál len špingl novy, co.sme ho vylomili vozaci drva.
Nakúk138) do sklepa pod světnicú. Ve studénce**) ešče bylo trochu juhovéj'93) vody, ale to už jí netřeba vylévat, osíkne ***; sama od sebe.
Vyšel: ze sklepa. Bosík vyskočil z budky a fatíl sa k něm. Křápala lio poťapkál194) po hlavě. Šak já vím, co bys ty rád. Pustil ho z řetazq. Bosík skákat po něm nauzvýš 42) a paratíl f) až ho íépal195) klapatýma196) ušama po rukách.
No, no, starý, enom ňa nezval!
Ošmátrál ff) přikrývku na fajce, lešti mu dobře přiléhá, aby pámbu-opatruj nezatrúsíl,m) a vešel do chléva. Mycáci198) zadúpali a zděfygali199) do truhlíků pod korytem, ale zbadajaci domácího, vysýsali107) z důr a pomaly zas pozvylézali a rumplovali2"0) seno, co jím Křupala nasypal z kosa, šak byli okrocení,201 )brzo by jich býl nedy zastúpíl.202)
Ovce začujaci šrsťať2"3) seno, tlačily sa na branku. To sú milé zvířátka Pošše, ovajka,204) pošše! Křupala jím naíožíl za jasle, a uvázal jím sůl na provaz. Jak ju vylízaly, tož vypadla z putliny.+++) Kravám by sa mělo aj vystrúhať,+*) tlašóí49) to pod nohama.
Chlév je dobrý — starý, ale teplý. Dvě krávy si musíme nechať, ale třetí s jalůvku nebude ináč než prodat A ovcí také ale šest. Všecko ešče málo. Stodolu postaviť musíme. Ja, ináč nebude. Dyby dál Pámbu nejakú úrodu, šak to néni ani de dař — do starej to nevleze a s tým •mlácením sa stlúkať205) po cizích mlatoch ...
Chlév také bude chtěť opravu, dyž sa stodola vedla něho zbúře, lebo je na něm přilepená jak lašťovičí hnízdo. Šak byla stavená na kolnu. Což, dřeva by bylo dosť, a co by pochybilo, Janírek by nám připoščál. Šak staviť nic nebude, darmo mu to prahne na vrlinách.206) Ale tesaři budu chtěť >peníze na dřevo«, jak praví Žid, a Zgabajovi mám řécť, aby nám oplatil ty štyry stovky ? . . . Lóní sa mu oduly dvě krávy a maso ¦— šak ho musel výhod ť odpoly zadarmo, dostál zaň málo věc než za kozu, Janírek — je to súsed, budem-y ho napomínať, pohněváme si ho a zas dyž ho budem aj s tým dřevem ošterovať . . .207)
(Pokračování.)
192) prohnutá. 193) Juží — sníh taje. Juh. Vítr však není „južní", nýbrž polednový. l9<) popleskal. 195) plácal. 196) svislýma. ls") Zatrúsiť—upustiti nevědomky hořlavinu a tím způsobiti oheň. 198) králíci. l99| utíkali. '"") chrupali. 20') ochočení. 202) zašlápl. 203) Onomat. výraz pro zvuk spůsobený třením něčeho suchého, drobného. Písek srstí ve vlně. *"') ovečka (lichot). 20S! sháněti se namáhavě, plahočiti se. (Stlúkať mléko.) 206) Vrliny — podložky pod klády. 2°7) obtěžovati.
*) sem tam pohoditi mezi ostatní šindely. **) Vžídelnatéj (zřídelnaté) zemi dělají se ve sklepě studenky, aby se do nich mohla (jarní) voda stahovati. ***) vtáhne se do země. +) skákal dovádivě. ++) ohmatal, +++) z oka na provaze. Kusy soli zavěšují se ovcím na provaz doprostřed ovčírně, poněkud výše, tak co dosáhnou dobře jazyky, +*) T. hnůj vyškrábati a odstraniti.
