Poměrně menší důležitosti jest silnice z Landeshutu přes K ra s o-b o r, 7) odkudž . se ubírá přes Schömberk, Bertelsdorf, Petříkovice (Petersdorf) do P o ř í ě a n. Gesta tato nenáleží nikterak k nejstarším celé Waldenbursko-Kladské části, ale na poč. 12. století leží na severním východě jejím z hlubokých lesů, které zemi českou obklopovaly, hrad Svini8) (Schweinhausberg) Touto, za tehdejších časů velmi nescbůdnou (kronikář srovnává přechod s tažením Hannibalovým přes Alpy) cestou táhl r. 1110 Boleslav Křivoústý do Čech a vnikl až k Oldřiši, kde teprve Cechové se mu na odpor postaviti mohli. Jak patrno, byla brána Landes-hutská tedy vchodem do země, kudy nepozorovaně mohl nepřítel se dostati až do samotného vnitra Čech.

Že se nepřítel pak tudy ubírával, je patrno též z toho, že r. 1139 obnoven9) byl zde Hostin Hradec. Dle Hraše 10) zřízen jiný, nedaleko Žacléře od Soběslava r. 1136 hrad nedaleko samoty Zecbenhaus pro ochranu proti Polanům. Kde první hrad ležel, je sporno, dle Sommer-Schallera11) míněn tím Nový zámek (Neuschloss) nedaleko Hostinného a dle Burkerta'2) a Leedera 13j, k nimž se i Fox přidává, jest tím hradem nynější Hostinné (Arnau).

Ještě o jedné stráži (custodia) téměř v téže době (r. 1143) u) děje se zmínka, nedaleko Jaroměře.

Význam opevnění celé brány Landeshutské v dějinách pozdějších nikdy nevynikl, neboť mezi oběma říšemi Českou a Polskou vznikla země třetí — Slezsko.

V druhé polovici 12. století počala kojonisaee, jak z české, tak z polské strany, jež měla za následek sužování lesa mezného. Na straně české rozeznává Fox kolonisaci českou a kolonisaci německou. První česká je dokladem starobylosti celého okolí Hostinného a jeho silnice, jež majíc pokračování ve východní cestě do Libavy, stala se zakladatelkou Poříčan a Olešnice. Za Přemysla Otakara II. zavedeni do zdejší krajiny kolonisté němečtí, kteří obdrževše Kladsko a Trutnovsko, kolonisaci Čech (nynějších) zde dokončili. Jižně od staroslovanského Upah založen u vchodu na silnici Libavskou (východní) Trutnov.

K hranicím českým od severu zaváděli Poláci osadníky, jak patrno z místních staroslovanských názvů osad s hlavním hradem Swini. Ve 13. století dostává se i této části osadníků německých.

Důležitým činitelem kulturním a poněkud i politickým stal se zde klášter Benediktinů opatovických, kteří v Krasoboru (Grüssau) r. 1240