Stezky středních Sudet a jich kulturně-historický význam.

Vyčerpav všeobecný povahopis průsmyků sudetských, přistupuje Fox v druhém hlavním oddílu k popisu průchod i ska středních Sudet, řečenému průchodnímu území Waldenbursko-Kladskému. Celý prosmyk tento rozděluje pak Fox dle přirozené hranice na dvě části, na část Waldenburskou a na část Kladskou. Naznačiv, jakými útvary silnice západního oddělení procházejí, rozděluje oddělení druhé opět ve dvě čásli, a to průsmyky severo-západního. prahorského pásu (hor Sovích, pohoří Brdskébo a Reichensteinského) a průsmyky jihozápadních pohoří (hor Bystřických a Orlických). Po krátkém rozčlenění prosmyků celých středních Sudet přistupuje k jednotlivým průsmykům a probírá je v řadě postupně od západu k východu.

Nejzápadnější skupinou jsou s il ni ce vedoucí skrze bránu Landes-hufskou z města Landeshutu, kde, díky poloze, již od starodávna, jak z jména jest patrno, vedly cesty přes Libavu do Trutnova. Za Libavou u Königshanu překročuje jediná silnice českou hranici a rozděluje se zde ve dvě.

První mladší vede přes O lesnou (Goldenöls) a Poříčí (Parsch-nitz) do Trutnova, kdežto starší Zacléřská silnice vede západně od Königshanu obtížnější cestou přes Žacléř.a Staré Město (Úpu) s odbočkou přes i V e r ti e ř o v i č e (Wernsdorf) a Trautenbach, rovněž do Trutnova. Železná dráha projíždí údolím těsně podél potoka přes Krinsdorf uprostřed mezi oběma silnicemi