str. 110
Srovn. Erb. str. 143, č. 212; str. 457, č. 378; Ö. Lid II. r. 593.
Andulko, Andulko, ty jsi trucovitá, anis mě nevyšla
vyprovodit; proto jsem nevyšla, já na to nepřišla, já to chci, můj milý,
vynahradit.
Jeníčku, Jeníčku, jen mě tak neh'bej, abys mně líbáním
neuškodil;
kdybych ti, Andulko, líbáním uškodil, však by to pan farář
všecko spravil.
Když jsem šel od milý, klekání zvonili, kukačka na dubu
zakukala ; kukačka kukala, má milá plakala, že je si Jeníčka
rozhněvala.2)
Když jsem sel okolo háje zeleného, koukaly tam z něho
modré očí; oči, nekoukejte, vždyť mý nebudete, kdybyste koukaly
ve dne v noci.
Mnohdy začínají píseň vůbec takto:
Pod Zálužím louka pod (lva strychy velká, ta má být do rána
posečená; síkli ji mládenci b zelenými věnci, za nimi hrabala
moje milá.
Celou píseň lid rád uzavírá veršem:
Mládenci, co chcete u mého děvčete a t. d.
|
54.
Nápěv : Muziky, muziky, vy pěkně hrajete.
Pomalu, Jeníčku, pomalu kolíbej, abys mě z kolíbky
nevykolíb. Kolíbka měloučká, já holka maličká, abys mě na zdraví
neuškodil.
- (Hoslín.)
|
2) Po té obyčejně následuje ještě verš, který někdy místo předcházejícího se vkládá:
Když jsem šel okolo
háje zeleného,
kukačka na dubu
zakukala;
kukačka Kukala,
má m lá plakala,
kdybych tč byla radš
nepoznala.
|
