str. 161

Slovenské písně.

@P@I. Písně, sebrané od Boženy Němcové. Z netištěného rukopisu podává Dr. J. V. Novák.

I. Písně, sebrané od Boženy Němcové. Z netištěného rukopisu podává@A@Dr. J. V. Novák.

Teče voda bystrá od Nového Města, nemuožem jú zastavit Frajerečka pyšná, za jiného išla.

Ked mi pojedeme ces ten les, len ma ty, koníčku, dobré nes Tichúčko kráčaj, ticho zaržávaj, věru my pojdzeme k milej dnes.

Dau som jú toliarek na čiímičky, ona si kupila pantoflíčky. Za čo je to, na čo je to, přijdeš přede dvéře, zamažeš to.

Židoučička trávu brala, se židnm se shovárala, se židom, Jakubom, pod zeleným dubom.

Za krom, za dubom zahrádka malá, ráda by mňa mamka čížmarom dala, něchcem, něbudem, neje mi k vuoli, hodiu na mne čižmečku, posjau1) mňa bóli.

Tam na mamko, tam na, tam na Petrovičky, kdě bych se najela hrachu, čočovičky.

Eh věru, ake já, ake já nevuolné pachole, neorem, nesejem, ako živo buděm ? Nebojte sa, chlapci, nebojte sa hladu, žitko se zelená níže Bělehradu.

Puojdeme v ohlady do Nové dědiny, k takému děučeti, čo němá rodiny.

Kamarádky moje, buďte jedné mysle, a poručte na Boha ty frajery pyšné.

Umrem, mamko, umrem, ale nije dneska, ešče nevyrostla na moju truhlu doska. Umřela mi milá, umrem, mamko, i já. Neumeraj, synu, a vezmi si jinú.

Zpievala bych sebe, ale nevím akú, edi daná dadana, to je ledajako. Zpievaj sobě, děuča, zpievaj sobě pěkně, šuhaj tia počuje, třebas bol i v pekle.

Chodili chlapci k nám, že černé oči mám, ale už nechodia, mrcha obyčaj mám. Něbojťa sa, chlapci, mojho obyčaje. nechám u matěry já ty obyčaje.

Na čo ma bereš, čo se mnú svedeš, a já robiť neumím. I z korenečku, šmík do tanečku, to já rozumím.

Hoja, hoja, mamka moja, nědávaj ma za kornela,') korhel pije, kaj i budě, a můa, mamka, škoda bude.

1) posud
1) za pijáka.