chudiny. — Dosud si vyráběli horalé krkonošští veškeru plastickou část Betlému. sami a spatříme mnohde skupiny darovníků a jiných účastníků narození Kristova s velikou krasochutí pořízené. — Prostonárodních však umělců těchto ubývá a jest potřebí, krásný tento vánoční zvyk, jen u českých horalů pěstovaný, udržeti.

Štědrý den a svátky Vánoční na horách krkonošských mají však zvláštní ještě nálady a zvyklosti, jichž jinde nespatříme. —: V den štědrý již před polednem přestane klepání stavů a všichni domácí dají se, jak již řečeno, do stavby Betlému, nebo pomáhají při pečení koláčů. Tkalci krkonošští posvícení neslaví a shrnují tedy koláče posvícenské se štědrým dnem a s Vánocemi. — Prostonárodní písně, přípravy ku pečení koláčů opěvující, hlaholí za stavy již čtrnáct dní před svátky, při čemž sukařky, útek na malé člunkové cívky soukající, rády přizvukují. — Valná část písní těch nese se k pečení koláčů, protkána jest lokálními vtipy o hospodyních, které napekly na Vánoce brusů, jak si opatřily kvasnice, omastek, mazání, jak třely mák atd. Koláč bývá jediným luxusem o svátcích oněch, na ty si i nejchudší ustřádá. Polévka z hub, černý kuba (mazanec s houbami), bandorák bývají na jídelním lístku štědrovečerním.

V rodinách s menšími děimi hlavním bodem , štědrého večera jsou »Kristydle«. Stromku Vánočního tkadlec krkonošský nezná, veškera tedy mysl mladých horalů nese seku příchodu >Ježíška« —: »Kristy-dlete«. Ideálem bohatého štědrovečerního podělení pro prostinké dítě krkonošské jest jablíčko, oříšek, prostinká, laciná hračka ze dřeva. Jsou to jediné dárky, kterých se dostane dítku horalskému za celý rok, poněvadž na jiné pozornosti snad o sv. Mikuláši nebo o jmeninách nestačí horalovi ani čas ani kasa. Což divu, že když objeví se >Kristydle« všechno bílé, mnohdy s improvisovanými křídly ve světnici, kleká kde které dítko, na něž jednou v roce též vzpomenuto, v pevné víře v přítomnost Ježíškovu a přijímá chudičké nadělení s myslí povznesenou a vděčnější, než mnohdy dítky městské sebe nádhernější dárky. »Kristydle«, obyčejně výmluvnější tkadlec v úboru z bílého plátna, obejde několik stavení, zazvoní pod okny nebo za dveřmi a posvátnou úctu předesílá do chaloupek, kdež děti mezi stavy se ohoulí, až konečně domácími předvedeny klekají před Kristydle a dosti obtížné zkoušce tkadlce čtenáře se podrobují. — Modlitby, otázky z náboženství a biblické dějepravy, mnohdy také i z ostatních školních předmětů předcházejí všeobecně podělování.

Co tu pak radosti v téeh vískách pod Žalým a Kotlem na Jizerce i Cedronu a na všech svazích krkonošských; co tu však také dokladů, jak malých jest potřebí prostředků ku pravé blaženosti a spokojenosti!