Horácké Koutnice. Fotografoval J. Kopáč.

dvořák. H. e.: Umí všem vyhovět. 120. Jest tvrdé šíje. H. e.: Neústupný.

121. Ještě si sám nepřeskočil. H. e.: Neraduj ser můžeš i Ly do toho neštěstí přijíti.

122. Ještě mlíko rnateřino na bradě, a chce se ženiti. H. e.: Všetečné jednání.

123. Ježí se co ježjek. H. e.: Snad nicko se zlobí, k hněvu se popouzí.

124. Groš na střechu vrže a spadnou mu dva. H. e.: Chudým Bůh žehná.

125. Jidáš uhodil ho váčkem. H. e.: Lakomec.

126. = 76.

127. Již ho hlava nebolí ani zuby. H. e.: Umřel..

128. Již sem na břehu. H. e. Dovtípil jsem se; jsem na bezpečném místě, i

129. Již vozí psem zelí. H. e.: Všechno. promrhal;. " :

130. Již n e v í, kam kozy hnát. H. e.:. Prostoře č.ný, v hádce přemožený.

131. Jistší ptákina talíři pečený,, nežli d v a v p o v ě t ř í z n e s e n í. H. e.: Lepší

j is té- :. '•• . . ¦

132. Hada za ňadry sobě chová. H. e.: Nevděčnému dobře činí.

133. Hadr vonuci našel. H. e.: Jednostejných, povah lidé. ¦

134. H; 1 o ti p ý Klíma dal vejce za žejdlík vína; II. e.: V t i p n ý v í c e dostane, ni; ž I i ztratil.;. !

135. Ha, prvý Vejskal již dávána "lidi. H. e,: Neví co dělat nezbedností.

136. Hladí a vometá liščím ocasem. H. e.: Jiná& mluví, jináč: myslí.

137. Hlava živá kloboučkem d ob ý v á. H. e.: J e :,z d r a v, yšecíin o ztracené snad-n ič k o dostane.

luchý t e t ř e v, 1 e 1 e k trousí vejce. H. e.: K ni-' čemu není, jako m a m 1 a s hledí, jen zevluje.

139. Hledá včerejšího dne. H. e.: Hledá, což nemůže? n aj í ti.