Divadelní hra lidová o selské vojně z XVIII. století.

Z věku XVIII. zachovaly se mezi lidem rozmanité zprávy a zápisky, jež obsahují zajímavé doklady a příspěvky pro dějiny selského lidu českého. Písemné památky takové jsou důležitým pramenem zvláště též proto, poněvadž v nich zračí se jasně též, jaký vliv měly různé události, jak byly posuzovány, jaký ohlas vyvolaly a vůbec jaké názory a snahy ovládaly v tehdejších pohnutých dobách mysl lidu. Mnohé takové památky týkají se bouří selských za vlády Marie Teresie, jako na př. divadelní hra lidová o selské rebelii.*)

Roku 1775 byl vydán robotní patent; lid však domníval se, že vrchnosti ohlásily nepravý patent a že pravý »zlatý císařský patenU zatajují a nevyhlašují, poněvadž nepřály lidu svobod, jež mu'byly v domnělém tomto patentu poskytnuty. Takové zprávy rozjitřovaly mysl poddaných, neblahým hospodářským stavem roztrpčenou. Nevole lidu propukla v selské bouři r. 1775 zosnované, v níž též účastnili se sedláci východočeští. Jeden zástup vzbouřenců,, vedený sedlákem Matějem Chvojkou, »selským císařem*, obrátil se na Chlumec. Chvojka ve své »Lamentaci o selské rebelii« mimo jiné praví:

Napořád nemálo

všudy lidu stálo,

chlapů jako hora.

Od nicli jsem slyšel řeč,

že půjdem na Chlumec,

na direktora."

@

Direktor dal po prudké hádce sedlákům, aby svůj život zachránil, úpis, že robotu promíjí; ale tito jen na krátce se z tohoto vítězství těšili, neboť byli pak vojskem u Chlumce poraženi. Mnoho sedláků bylo pobito, jiní, byvše zatlačeni do rybníka, se utopili, mnozí pak byli zajati a ztrestáni, mezi nimi i Chvojka, na něhož, když jej vezli zajatého, bylo pokřikováno, že »vezou císaře, selského.vladaře*.

Divadelní hra o selské vojně upomíná živě na chlumeckou příhodu; vznikla pod bezprostředným dojmem bouřných událostí let 1770tých. Počíná jednáním sedláků o výpravě na vrchnostenský kancelář pro domnělý zlatý patent. Správce nejprv jim odporuje, ale konečně vydává sedlákům patent, že jsou svobodni. Sedláci se radují, že robota a pod-