Staročeské obyčeje a pověry mlynářské. (Věstník král. české společnosti nauk. Třída filos.-histor.-jazykozpytná 1897. č. 22.) — Tyž: Staročeské obyčeje a pověry pivovarské. (Ibid. 1896.) — Týž: Národopisné sbírky v Průmyslovém Museu Náprstkově. (Světozor 1896. p. 322.) — Žundálek Fr. H.: Selská privilegia z panství českodubského. (Gasop. společ. přátel starož. 1897. 136.) — Neznámý autor: Vajbetruc. Pověsí z okolí Jindřichohradeckého. (Ohlas od Nežárky 1875. č. 1.) — Některé sebrané pověsti z okolí Jindřichova Hradce. (Ohlas od Nežárky 1878. č. 6. —10.) — Pověst o bílé paní a sladké kaši. (Ohlas od Nežárky 1879. č. 9.)

@NZ@Směs a dotazy

* Lesní panna (sena) nebo víla? Otiskujíce v tomto čísle článek prof. J. Košťála o lesních pannách, obnovujeme otázku, prosíce za odpověď: Říká se mezi prostým lidem domnělým bytostem lesním »víly«? Zdá se (a v tomto názoru také utvrdil podepsaného výborný znalec lidové tradice slovanské p. Primus Sobotka), že název »víla« byl nejspíše do české literatury básnické, dramatické, románové, pohádkové a t. d. a odtud potom do české novější tradice lidové uměle očkován šířením zpráv o »vilách« slovanských a zvláště jihoslovanských, nyní pak četbou, divadlem a t. d. zobecněl a bývá zaměňován za starší, původnější »lesní panna, žena«. Hed.

* Střílení do obrazu svatých na Velký pátek. Nad Semilemi v pravo vedle silnice, která vede ? Vysokému, stojí kaplička *u čtrnácti spomocníků«, o které mi pan Fr. Havrda, 681etý občan Lomnický, vypravoval toto: »Od svého dědečka i otce slýchal jsem, že hajní a myslivečtí mládenci na Veliký pátek před slunce východem chodívali ke kapličce »u čtrnácti spomocníků« a tam do obrazu svatých každý jednou vystřelil, aby všechny rány toho roku byly na jisto. Jako chlapec vídal jsem na obraze stopy oněch střelných ran.« — Jest někomu ze čtenářů Č. L. něco podobného třeba od jinud známo?*) Nejde jaksi na rozum, že by byl lid, jenž horlivě pobízen byl ku ctění obrazu svatých, každoroční tu střelba trpěl. Ač pan vypravovatel jest muž velice věrohodný, přece soudím, že příhoda zmíněná spočívá na omylu nebo nedorozumění. Jos. Petrák, Lomnice n. Pop.

* Staročeské proroctví o královně. Rohr, Julius Bernhard zmiňuje se ve svém: Einleitung zur Geremoniel-Wissenschaft (Berlin, 1729), str. 601. »Staré proroctví královně české dříve dědiců po meči ne-