str. 258
Harapát (zpivá):
Expres nedáme jim ani halíře,
musejí opustit mastný talíře,
dvory budou kasírovat,
když nebudem chtét robotovat.
Kole musej rozdat lidem
nebo nechat ležet ladem.
|
Rtebellant (zpívá)
Dycky nám straku na vrbě ukazujou
a nás darebně konfessírujou!
|
Sedlák (zpívá dvakrát po sobě):
Nebudu já pívat vodu,
jen až dostanem svobodu;
ani suchý chleba chroupat,
ale budu dobrý housky louskat.
Samý luj jíst
a máslo pít,
karabáčem práskat,
v peřinách chodit.
|
Vodvárka. Tak, švakře, teď teprv užijem dobrý časy, teď jim oplatíme, co nám půjčili.
Starší. Sak máte dobře, takového soužení a robotování sme juž dost užili. Juž tomu může bejt taky jednou konec. Když si člověk jen spomene, jak s náma zacházeli! Pánům jak člověk jen do hrsti vlez, nebylo se mu potřeba bát, že se jim tak hned vydře. Tu ho někerý zhaněl, že na něm kusa cti nezůstalo. Druhý zas se hrdloval s člověkem
0 nějaký pakatel až ? smrti. Ba tu měl platit, tu prosit, tu zas děkovat. Zbláznit by se byl moh člověk mezi nima. Ale počkejte, vy parokáři.
Harapát. Ani slovo nemáte chybný. Jak si jen zamanuli, hned tu musel bejt, muselo se to stát, třebas to o dost mizernou věc bylo. A jestli tu hned ná fleku nebyl, tu bylo s drábem, s šatlavou, ano
1 s poutama vyhrožováno. Vejmluva, i třebas dosti dokonalá, místa u nich neměla. Ale počkejte, dáme vám zas za to míru natlačenou.
Sedlák. Ba věru, sousedi, dycky mně to přichází, když si na to spomenú, jak s náma zacházeli, že snad mysiej, že my sprostí vesní lidi nejsme tak lidi jako oni. Moh jen dost malýho z nás člověk zavinit, tak ho juž hned z těch divných parakrafů soudili, a pak dělej co dělej, musel platit. Přišel-li o milost, a ta bejvala drahá, obtížností, vejtáček a nemožností v každém koutě bylo hromady, přišel-li prázdnej, ale nechal-li si to člověk hodně koštovat, nu tak eště tak polovičně věc pořídil. Ale nechť, juž je tomu konec. Dost jim dlouho ta písnička trvala a přeci svůj konec vzala. Teď až nám ho (totiž správce) sem přivede, a bude-li milost žádat, taky mu budem nemožnost předstírat. Počkejte, sousedi, ten se má naprosit. Nu a teď mu poďme naproti. (Odejdou.)
|
