str. 259
Proměna.
sál
Výstup třetí.
(Vejdou všichni i správec.)
Konšel. Nu, tuhle vám ho vedu. Mohl sem se sám nad nim pomstit, ale nechtěl sem, raděj ho vašemu soudu odevzdávám.
Správec (zpívá):
Ouvé, co se činí,
jaké sou příčiny,
že se vztekáte^
naproti nám zdviháte,
excessy děláte?
Co proti nám'máte?
Ovšem, že jsme vaši páni,
a vy poddaný,
snad chcete být svobodníci,
páni zemani?
Medle, jaká by to byla kázeň,
kdyby dělal, co by chtěl, každý blázen?
Pro uvarování zlého
a pro vzdělání dobrého
má být nižší moc
poddaný pána svého.
Vsak nemožné věci na vás
žádná vrchnost nežádala,
|
Rychtář:
My chceme císaři pánu
bejt vždy věrný,
vydejte nám Jozefa
patent z guberny,
(samým) jasným, ryzím zlatem psaný,
císař na něm podepsaný.
vždyť roboty odbejváte,
lec jaks jenom halabala.
Nastojte, jaká to změna,
vrchnosti má být proměna,
jaká odměna?
Když jste hlad trpěli,
vás jsme založili,
když jste nouzi měli,
dost sme vám půjčili.
Vrchnost poddanýmu z nouze snadno
pomůže,
však nemožné věci na vás žádná vrchnost nežádala, vždyť robotu odbýváte lec jaks jenom halabala. Až to přijde od císaře, dostanete z kanceláře nové urbáře.
Musí nám bejt vydaný! Za to, co ste chtěli, pět věrtel za korec ste si porazili. Svobodu dejte, poddanost býti nemůže.
|
Harapát:
Puncto: dejte nám naše privileje,
co nám dal Jozef a Terezie,
že slujem svobodníci,
naše kolena i potomci.
|
Správec (zpívá):
Jo, jo, jo, to dostanete,
jen maličko strpení mějte, (odejde.)
|
|
