Předchozí 0284 Následující
str. 274

65.

Důstojný Příteli!

Tak jak pozorují, musím ze všech stran potejmo býti od p. vikáře počerněn u slav. konsistoře. Ještě může říci, žeť jsem ho chtěl zavražditi, aby své protahování, otáčky a své chyby přikrejti mohl. Lže, podskoky daremných lidí přijímá a zanáší je ku konsistoři, aby své poklesky za-krejti mohl. Rád bych byl, aby ty věci hanebné, podskočné na světlo přišly. Všecko tam zůstává, mně se ničehož ku vyjádření neposílá, snad bez výslechu mne zatratí a odsoudí. Já prý jsem všeho vinen. Já snad jsem chtěl býti učitelem v Pod. Já snad jsem ío tak dlouho za sebou držel? ? smíchu jest to. On nechtěl praesentaci přijmouti, na konsistoř doprovoditi, aby tu věc prodloužil, času vyzískal, lid rozdvojil mezi sebou a proti bratru a mně. Já bratru ani nepřeju, aby učitelem mezi třino-větrem se klátícím lidem byl; alebrž také nechci, abych takového daremného chlapa nemravného, bouřlivého za učitele dostal, jenž pro jeho skutky zasluhuje, aby pokárán a od školy docela odstraněn byl; protože jeden vlas poctivý na hlavě nemá. Když kandidát takové věci činí, což pak bude jako učitel dělati. Což si tito lidé někteří z Podmok, Vikar a těmto Drovnor (?) dovolil učiniti psáti a udati —. Toť patří ? hrdelnímu právu zaneseno býti; nebo jaktě živ jsem, neslyšel jsem o takových podvodech a lží, jenž skrze kommissí na světlo přijití musí, tak doufá

Váš nejupřímnější Václav Krolmus.

13. pros. 1834.

Poroučena se činím Vaší nejmilejší Paní. Spis něm. o Petersburgu od Ludemana jsem slastně dnes nalezl. Pošli Vám ho, jak ho dočtu. 10 zl. posílám na jinou čepici.

66. Důstojný Příteli!

Našemu Národnímu Museum odesílám : 1. ostruhu, kterouž na Hrbku, mezi Křícemi a Slatinou při vykopávání děr nalezena 1834 v Rakov. 2. Dva groše stříb. na Chrašfanech od jedné děvečky na dvoře nalezené 1834 na panst. volešenském v Rakov. 3. Knihu modlící Tomáše Kem-penského atd. Čísla Květů nemám 15., 16, 17., 18., 40., Světozora 31., 38., 40. Račfež je příležitě odeslati, kdyby jste je při ruce neměli míti, já to musím dát svázati.

(Y)*) jest 7. ledna, jak slyším, v našem okolí v" Žebráce pohřbíno. Pan bratr je měl pohrbiti a hrobník na věky zahrabati. Dejž mu Bůh lehké odpočinutí! Bude míň hříchů. Dosti svárů natropilo. Mládež naše ve školách jen se kazila a mátla. Děti neznaly jeden ani druhý pravopis,


*) J. Nejedlý.

Předchozí   Následující