staří so chodí za humny na tyto čarodenice dívati, a dí: »Hle, hle! jak tyto čarodenice sem a tam po těchto horách lítají.« Nápotom se odeberou mládenci do háje, nasekají nejkrásnějších stromků mladých a postaví je do pořadí na návsi i také před důra každého hospodáře po jedné neb více májek; takže každý občan, když nactitrobu vstane, onu změnu okrášlené vsi, kteráž se za tuto noc stala, obdivovati, musí. Druhý den lho dne v máji (někde teprv v neděli po prvním máji) mládenci dají uprostřed návsi u těchto stromků májových nově postavených někoíi kousků zadělati, odtud jdou s hudbou ku každé májce před každý dům. U každé májky jeden neb dva kousky zahráti dají. Dívky vyjdou z domu ven, mládenci je pojmou ? tanci, jednou neb dvakráte májku s nimi otancují. Dívky se za onu májku a tanec mládencům vyplatí a kráčí s mládenci dále ? druhé májce. Tamť též tak, jako při první, potancují a takovým obyčejem celou obec vystřídají. Od poslední májky se do hospody odeberou, kdež iuto slavnost při hudbě a zpěvu tancem skončí.

Svatojanský oheň. Přede dnem sv. Jana Křt., dne 23. června, u večer mladý lid vesnický přinese na náves prkna silná a tenká. Dva mládenci vždy sobě jedno tlusté a druhé ohybné vezmou, na sebe je vloží a jeden z mládenců na konci šlápne nohou svou na ona prkna na sobě ležící a druhý svrchní ohybné prkno zdvihne vzhůru a najednou je spustí, což hřmotný hlahol způsobí. Těch a takových hlaholů hřmících jest tohoto večera sem a tam po vsi hojně slyšeti, a když se mladý lid ve vsi dosti nabouchá, vezme suchá dřeva, ometená stará košťata, staré kolomaznice, osmolené desky vetché a t. d. a kráčí s tím na nejbližší za vesnicí hory, na kterých ohně velké zanítí, ze suchého dříví hranice, boudy nastaví, jednu po druhé zapálí; při tom staré kolomaznice, košťata, vysmolená nádobí a t. d. pálí. Košťata opálená domů přinesou, do zelí zastrkají, aby se doň mušky nedaly. Lid mladý mužského i ženského pohlaví se při tomto ohni nábožně modlí a zpívá a oheň přeskakuje do své libosti. Staří se doma modlí.

NB. Všecky tyto slavnosti nadřečené jsem v mém mladém věku spolu vykonával. Václ. Krolmus, farář zvikovecky, krajan Březinský.

? Vašemu vybídnutí, p. redaktore, podávám tuto pro G. L. vyobrazení některých druhů lidového pečiva spolu s popisem. Mám za to, že se hodí práce ta jako doplněk ke článku Fr. Lega (Č. L. X. 2.) Tam předveden český jih, zde pak český sever.

Při některých rodinných slavnostech, jakož i v některé výroční dny peče lid náš pečivo, po němž byste se jindy marně pídili. O památce