dušiček jsou to dušičky. Z válečku těsta vytvoří se dvojitá točenka (tvar písmeny S). Dušičky jsou bez omastku, pekou se nejen u pekařů, ale i v domácnostech. Sv. Martina (jezdce) vítá lid m a r t i n y. Podlouhlá placka těsta, na níž skoro po celé ploše rozestřen je omastek, svine a přehne se do tvaru podkovy. Za omastek béřou v domácnostech povidla jabková, hrušková nebo perník, pekaři rozetfený mák.

0 vánocích pekou se po venkově vesměs koláče — nikoli štědrovky. Koláčům velkým, tvaru obdélníkového, z déli a šíři několika dm., říká se německé (zda proto, že Němci malý koláč nedostačí ? nasycení, či proto, že větší zámožnost dovoluje niu větší koláče péci — nevím). Koláčkům zcela malým říkají na Vysočtě pokroutky. Na všechny koláče dává se omastek, též povidla, smažená mouka, sýr, tvaroh, mák, perník — někdy i více druhů najednou. Koláče pekou se v zadní peci (chlebové), málo kdy v troubě ; ztvrdnou-li, dělají z nich hospodyně mazance. Nalámané kousky koláčů dají na pekáč, prolejí je mlékem, přidají kousek másla a v troubě upekou ; čím různější byl omastek, tím chutnější prý je takový mazanec. Na Vysočlě pekou o vánocích také křehtíky — jsou to ony známé bochníčky s rozinkami a mandlemi, jež jinde pode jménem mazanců o velikonocích pekávají — pak s k 1 á-d a n i c e, mající tvar cihlový a obsahující rozličný omastek, nejčastěji perník.

Na květnou neděli pekou se na Vysočlě ptáčky. Delší váleček těsta sváže se uprostřed v uzlík (tělo), kratší konec smáčkne se prsty tak, že vytvoří klubáček, na druhém nadělají se rýhy (ocas); do hlavičky vstrčí se z každé strany rozinka nebo sušená jahoda (oči). Pečivo to značiti má stěhování ptactva z krajin jižních, tedy příchod jara.

Nejobyčejnější lidové pečivo jsou pecivál ? ?: poměrně tlusté placky bez omastku, pečené v troubě po jedné nebo po obou stranách (tvar žemlí). Jídají se spařené mlékem nebo vodou a polité máslem, nebo nadrobí są nespařené do krupičné kaše, slivovice, do mléka a p.

O krtinách, jmeninách a jiných příležitostech podělují přítelkyně a známé p 1 e t e n c i. Pro veliký svůj rozměr (čím pletenec větší, tím dar vzácnější) pekou se v chlebové peci; jsou bez omastku, ale hojně posypány nakrájenými mandlemi. Vejci a máslem pekař šetřiti nesmí. Pletenec pěkně do hnědá upečený, roztlučeným cukrem posypaný — toť něco, nač srdce se směje.

Zvláštností, ba pravou lahůdkou mezi pečivem jsou Lomnické suchary. Jako Plzeňské pivo, tak také Lomnické suchary nedovede nikdo nápodobiti; Lomnice jimi proslula.

Všechno toto pečivo je z mouky pšeničné; z mouky žitné jsou pod-plamenice. Když se zadní pec již vytápí, urýpne se kus chlebového těsta, uválí se na tlustou placku, na níž nadělají se rýhy (podél i napříč), placky posypou se solí a kmínem, jež ? syrovému těstu dobře přilnou, a .vstrčí se lopatkou přes hořící palivo do pece ; plameny přes ně šle-