Předchozí 0318 Následující
str. 308

Z báječných pověstí a zkazek z okolí Gierlachova sluší zmíniti se o některých. V Gierlachovském Kotle1) vaří hromy zlý duch.8) Tam též sedí »Ennia«2) (?), která bére lidem děti. V okolí Smokovce žil dříve Smok3) (drak), a posledního draka prý zabili v Tatrách v r. 1648 na Šťerbském Vysokém Lese (Levočská Kronika).

Z dávných dějinných vzpomímek povídají o »P s o h ł a v c í c h«, kteří měli »jedno oko na předku, jedno na zadku«, »dzivy národ musiał być«. S těmi »Psohlavei« bola velyka bitka v lesie, gdze teraz piesek zesypuje«. Povídal mi o tom Jakub Gaj, hajduk na Vesterovu (nad Gierlachovem).

Z předhistorických věků doloženo jest o Gierlachovském okolí, že tam byla sedliska lidská. Nalezeny jsou sledy hradiště na místě, zvaném nyní »železné vrata«,4) kde potok »Štos« vlévá se do »Velické Vody«. Podobná hradiště nalézají se v celém okolí. Lid nazývá je hrad, hrádek, hradisko, gród, grad, straža a t. d.

V okolí Gierlachova vykopány byly již četné bronzové předměty, původu keltského. V Velké vykopán byl v r. 1883 tak řečený poklaď, sestávající z osmi bronzových mečů.5)

Gierlachov jest osada dávná, kteráž vznikla na prostoře vyklučené v lese, zvaném »Czetyna«.8) Les »Gzetyna« zaujímal veliký prostor na rozhraní Spiše a Liptova. »Les pustý, divoký« (silva' deserta inculta Che-tene vocata) rozkládal se dle popisu hranic v akte z r. 1264 od Tater mezi řekami Popradem a Červeným Potokem čili Konotopou až po osadu Velkou. ¦


') Gierlachovsky Kotel jest skalní prohlubeň v podobě krateru pod Gerlachovským vrchem, jenž nazýval se drive proto „nad kotlom".
2) AI. Münnich. Tatra füred. Zipser Bote 1880. Nro. 31.
3) AI. Münnich. Sehmeckser Gebirgslehne. Jahrbuch d. Ung. Karpathen-Vereines 1893. — Š. M. Zmokovec. Narodnie Noviny. Turč. Sv. Martin, 1893. č. 103.
4) Münnich. A szepesség öskora. A „Szepesmegyei torténelmi társulat" millennium Kiadványai- I. Lócse 1895 (str. 200).
5) Zweiter Bericht über die Thätigkeit des Tátra-Museums in Felka. Felka
1892, str. 6. Srv. též: Lidstvo v době pŕedhistorické od Dra. L. Niederla
1893, a jeho recense od Andreja Kmeta (Tovaryšstvo. Sborník literárnych prác. Vydal Fr. Richard Osvald. II. V Ružomberku 1896).
6) Cetina označuje haluzky smrčiny. „Cetyna" u horalů polských v Tatrách nazývají „chvoj".

Předchozí   Následující