Z báječných pověstí a zkazek z okolí Gierlachova sluší zmíniti se o některých. V Gierlachovském Kotle1) vaří hromy zlý duch.8) Tam též sedí »Ennia«2) (?), která bére lidem děti. V okolí Smokovce žil dříve Smok3) (drak), a posledního draka prý zabili v Tatrách v r. 1648 na Šťerbském Vysokém Lese (Levočská Kronika).

Z dávných dějinných vzpomímek povídají o »P s o h ł a v c í c h«, kteří měli »jedno oko na předku, jedno na zadku«, »dzivy národ musiał być«. S těmi »Psohlavei« bola velyka bitka v lesie, gdze teraz piesek zesypuje«. Povídal mi o tom Jakub Gaj, hajduk na Vesterovu (nad Gierlachovem).

Z předhistorických věků doloženo jest o Gierlachovském okolí, že tam byla sedliska lidská. Nalezeny jsou sledy hradiště na místě, zvaném nyní »železné vrata«,4) kde potok »Štos« vlévá se do »Velické Vody«. Podobná hradiště nalézají se v celém okolí. Lid nazývá je hrad, hrádek, hradisko, gród, grad, straža a t. d.

V okolí Gierlachova vykopány byly již četné bronzové předměty, původu keltského. V Velké vykopán byl v r. 1883 tak řečený poklaď, sestávající z osmi bronzových mečů.5)

Gierlachov jest osada dávná, kteráž vznikla na prostoře vyklučené v lese, zvaném »Czetyna«.8) Les »Gzetyna« zaujímal veliký prostor na rozhraní Spiše a Liptova. »Les pustý, divoký« (silva' deserta inculta Che-tene vocata) rozkládal se dle popisu hranic v akte z r. 1264 od Tater mezi řekami Popradem a Červeným Potokem čili Konotopou až po osadu Velkou. ¦