Předchozí 0324 Následující
str. 314

voda žabanková, piesková, šterbáková, (v ruk. nečitelno) menší fialová, ružová, diviznová, šťovíková.

Každého dne zimnici hojit: Voda benediktová, podražcová, pelyňková, královského trafiku, dobré mysli, mateřídoušková: ty hojí všechny každodenní zimnici.

Koral český červený. Moc jeho jest: Zachováva od padoucí nemoci, od čar a kouzel, od uřknutí, od mámení, od snů strašlivých, od videní hrozného, zachováva od hromu, ohně, účinku ďábla, od povětří hrozného. Čertikus všechna kouzla od hovad zahání.

Dnu nožní a bolest bokův : Routa polní a rmen pomáhá. Květ šafránový a bílek z vejce a růžový olej obkládat jest také dobré.

Balsám indiánský jest dobrý; oudy mrtvé, nohy i ruce zmrtvené od všeho porušení zachovává.

Proti kyčelní bolesli. Kosatec zvařit a tu voda do klystéru dávat polehčuje. Voda z bílé bukvice proti šlaku a bolesti kloubů.

Kappary. Z něho mastí boky mazat. Kappary. Z něho prach dá vodu pelynkovou. K tomu vlašský kopr, vína, vosku, oleje, bude mast, boky mazat.

Všechny oudy nervů hojit. Šalvěj obkládat jest dobrá. Šafránový květ, voda z něj dnové bolesti krotí, boků tvrdosti, ? ohnutí oudy opraví.

Spáleniny a odřeniny. Kozí bobky s octem smíchat a přikládat jest dobré.

Proti lišeji mast jak dobytku tak člověku. Vezmi vejce, upec je i se skořápkou, pak vydělej z něho žloutek, pak vezmi kousek nového másla a ten žloutek přepal na louči, až z něho poteče olej a bude kapat do toho másla. Když všechno vyteče, až zůstane škvarek, tedy smíchej to se rtutí dobře a bude z toho mast na lišej.

Dřevěné kostelíky ve Slezsku.

Podává Dr. Čeněk Zíbrt.

Český Lid uveřejnil již celou řadu vyobrazení památných staveb dřevěných ze zemí koruny České, mimo jiné také dřevěné kostely ze Slezska. V tomto čísle podáváme další příspěvek, kostelík Třanovický a kostelík*) na hoře Prašivce (na str. 312 a str. 313).

Odkazujíce, pokud se týče věcných udajův o typu a významu těchto kostelíků dřevěných pro lidové stavitelství československé, ? článkům v Českém Lidu již uveřejněným, přidáváme tu pod čarou pro srovnání s českými prace.ni také studie německých odborníkův o lidovém stavitelství dřevěném ve Slezsku.


*) Sláma, Vlastenecké putování po Slezsku, str. 221.

Předchozí   Následující