O vzniku kostelíka dřevěného na hoře Prašivce vypravuje si lid takto: Hora Prašivka má prý jméno z dob pohanských. Tehdy prý pohané vyháněli lidi prašivé do hor a lesů na Prašivku, kdež stávali se obětí vlku a dravé zvěře. Jednou se vzdálil na Prašivce jeden hrabě od ostatních lovců a poranil jelena. Hrabě stál právě u silného stromu a raněný jelen rozzuřen hnal se proti němu tak prudce, že rohy se mu zabodly do stromu. Mezi rohy jeleními a stromem stál hrabě o hladu, nemoha se hýbati, tři dni a noci, až konečně ho sluhové jeho našli. Na památku tohoto šťastného zachránění dal hrabě vystavěti na Prašivce dřevěný kostelík,*) jehož vyobrazení viz na str. 313.

Nedaleko lesa Vydrolce u Koloděj při silnici je vesnička Blodov, asi dvanáct čísel mající. V okolí všady říká se místu tomu »u sedmi zlodějů«, patrně je to dávná přezdívka, když se odtud pytlačilo a ledacos vyvádělo ; nesmí si nikdo tuto přezdívku zde oblíbenou ve zlé bráti, je to než uvedení jména. Zde pamatovali za starodávna lesního muže, na něhož se v poverčivosti věřilo a který prý činíval dobré i zlé v okolí. Ale Blatovákům prý obyčejně přál, že byli chudí, a je i chránil před myslivci, že šťastně pytlačili a oka léčili, a že vždy hodně v nich nachytáno. Zůstával prý lesní muž v nejčernějších borovicích; za černých nocí obcházíval les a svítil očima. Jen zlým babám sedal někdy na klestí, když je nesly, aby se pronesly a musily pořád odpočívat a dolů sundávat. Slyšel jsem vypravovat, že jedna žena nechala do noci pásti krávy a pak pozdě teprv na ně vzpomněla a k lesu pro ně běžela; krávy zatím běhaly a bučely po lese. Lesní muž prý ženu ztrestal. Slyšela krávy bučet, běhala za nimi, ale stále se valila kláda proti ní jako sud, stále se uhýbala