Předchozí 0325 Následující
str. 315

O vzniku kostelíka dřevěného na hoře Prašivce vypravuje si lid takto: Hora Prašivka má prý jméno z dob pohanských. Tehdy prý pohané vyháněli lidi prašivé do hor a lesů na Prašivku, kdež stávali se obětí vlku a dravé zvěře. Jednou se vzdálil na Prašivce jeden hrabě od ostatních lovců a poranil jelena. Hrabě stál právě u silného stromu a raněný jelen rozzuřen hnal se proti němu tak prudce, že rohy se mu zabodly do stromu. Mezi rohy jeleními a stromem stál hrabě o hladu, nemoha se hýbati, tři dni a noci, až konečně ho sluhové jeho našli. Na památku tohoto šťastného zachránění dal hrabě vystavěti na Prašivce dřevěný kostelík,*) jehož vyobrazení viz na str. 313.

Lesní muž.

Z pověstí lidu jihočeského. Podává B. Hedrlin Satalický.

Nedaleko lesa Vydrolce u Koloděj při silnici je vesnička Blodov, asi dvanáct čísel mající. V okolí všady říká se místu tomu »u sedmi zlodějů«, patrně je to dávná přezdívka, když se odtud pytlačilo a ledacos vyvádělo ; nesmí si nikdo tuto přezdívku zde oblíbenou ve zlé bráti, je to než uvedení jména. Zde pamatovali za starodávna lesního muže, na něhož se v poverčivosti věřilo a který prý činíval dobré i zlé v okolí. Ale Blatovákům prý obyčejně přál, že byli chudí, a je i chránil před myslivci, že šťastně pytlačili a oka léčili, a že vždy hodně v nich nachytáno. Zůstával prý lesní muž v nejčernějších borovicích; za černých nocí obcházíval les a svítil očima. Jen zlým babám sedal někdy na klestí, když je nesly, aby se pronesly a musily pořád odpočívat a dolů sundávat. Slyšel jsem vypravovat, že jedna žena nechala do noci pásti krávy a pak pozdě teprv na ně vzpomněla a k lesu pro ně běžela; krávy zatím běhaly a bučely po lese. Lesní muž prý ženu ztrestal. Slyšela krávy bučet, běhala za nimi, ale stále se valila kláda proti ní jako sud, stále se uhýbala


*) Literatura o dřevěných kostelíoh ve Slezsku: Oelsner, Schles. Provinz -Blatt., Neue Folge, IX. 1.870, 331. — Knoblich, ibid., 380—331 — Luchs, ibid, X. 1871, 109—121. — Luchs, 49. Jahresb. Schles. Geach. f. vaterländ. Cultur, 1871, 214—215. — Oelsner, Schlesische Provinz-Blätt., XI. 1872. 71-73. — Proske ibid. XII. 1873, 169—171. — Ibid XII. 1K73, 493—494. — Cuno, Bemerkungen zu den Skizzen der Schlosskapelle zu Ratiboř und der alten Holzkirchen iu Syrin, Lubom und Bosatz. Zeitschrift für Bauw. II. Berlin, 1852, 210-'212. — Cuno, Alte Holzkirchen, ibid. VI. 1856, 391 až 398. — Lutsch, Wanderungen durch Ostdeutschland. III. Kirchen und Thurmbauten aus Schlesien: Alte Holzkirchen. Central-Blatt für Bauverw. VIII 1888, 15—17, 27—29. — Srv. Lachner, Die Holzkirche zu Braunau. Riesengebirge in Wort und Bild. VI. 1886, 17—19; Grueber, Kunst des Mittelalters in Böhmen, 143 — Lachner, Die Kirche Wang im Riesengebirge und ihre Bedeutung für die Holzarchitektur Norwegens. Zeitschrift für bildende Kunst, XXVII. H. 7.

Předchozí   Následující