Náboženská hnutí na Dymokursku a Chlumecku.

Náboženská hnutí po království Českém nalezla téměř pokaždé dobrou půdu na panství Dymokurském i Chlumeckém, ba mnohá sekta náboženská měla v této krajině svůj počátek, jiná dobrý útulek, tajný domov, a to z té příčiny, že skoro každým politickým převratem v zemi i zdejší kraj byl zasažen. Vrchnost se střídala, náboženství poddaného selského lidu se měnilo. Tento podlehl posléze reformaci katolické, poddal se z velké části tlaku jen na oko, ale jinak cítil a rychle přilnul k nové tajné sektě, jakmile se objevila. A když mu dána větší volnost náboženská, jak na obou panstvích se nejlépe ukázalo po vydání tolerančního patentu, přihlásil se buď veřejně ? víře předků, nebo přiklonil se k nové sektě.

Pokud z chudých pramenů známo, působily již v XV. a na počátku XVI. věku nové proudy na změnu vyznání obyvatel obou panství. V době spletitých poměrů, kdy v Cechách vedle vyznání pod jednou byli i slaro-utrakvisté, Jednota Českobratrská a od časů Lutherových i protesfanté, převládal v lidu selském na Dymokursku a Chlumeckú — do válek husitských přísně katolickém — utrakvismus. Tak výslovně zapsáno o Dymokurech, Činěvsi a Vrbici.

Dymokurské panství propůjčil král Jiří Poděbradský r. 1463 rodu horlivých utrakvistů z Ronova a Křince, kteří drželi je do r. 1572. Jaká vrchnost, tací i poddaní. V Činěvsi již od r. 1517 bylo při chrámě kněžstvo lutheránské a skoro nepřetržitě (pouze v r. 1594 a 1607 uvádějí se katoličtí faráři) až do dob pobělohorských pod obojí způsobou podávalo ; podobně bylo i v jiných osadách. 0 lidu na Chlumeckú zapsáno, že ctil výroční den upálení M. Jana Husi. Vítek pán ze Zehouně přivěsil svoji pečeť ke známé stížnosti, sboru Kostnickému pro upálení M. Jana Husi zaslané.

? upravení náboženských poměrů učiněn právě v Chlumci n. Cidl. za krále Vladislava II. 23. m. máje 1496 pokus o smír náčelníků stran pod obojí, ale nezdařil se, ba vedl ještě ? větší rozčilenosti. Kališnická konsistoř česká čítala tehdy 46 děkanství, nejbližší v Bydžově ; pro nedostatek kněží domácích byli povoláváni do osad protestantští predikanti z Němec. Tak listem, datovaným 4. února 1609, upomíná pražský arcibiskup poděbradského hejtmana Mikuláše Kłusaka z Kostelce, že Čině-veští nečiní ku knězi svých povinností, a žádá ho, aby nařídil, že pre-