záhodno připamatovati,< píše Krolmus dále, >že na těchto místech o lišce se pověst trousí: že nejen vrána, alebrž i liška ženám zrozeňátka uděluje a do domu přináší.« 3)

Pro úplnost i snazší srovnání opakuji zde i zápis Houškův z r. 1853: »První neděli postní napekou matky v noci preclíky, aby děti nevěděly, navlekou je na proutky a navěsí na stromy. Kolik dětí —¦ tolik proutků. Ráno se řekne dětem: Jděte do zahrady, ztratila tam liška preclíky! V zahradě se děti pomodlí, preclíky snědí a nikdy prý je zuby nebolí4).« Že se tu jedná o neděli liščí z některého místa někde u Berounky nebo i severněji od Ohře, patrno jest ze srovnání s dokladem u Krolmusa a z úvodu ke sbírce Houskově, kde sběratel tento jmenuje západní Čechy nalezištěm většiny pověr a zvyklostí tamže uložených.

Kritickým ohledáním dalších zpráv o liščí neděli přicházíme ? poznání, že Hanuš i Reinsberg-Düringsfeld čerpali z obou sbírek uvedených. Nepřijatelné dohady Krolmusovy, rozšířené Hanušem a přejaté Reins-bergem-D. opakuje i Grohmann.5)

Poznavše tyto dva základní prameny, porozumíme rázem i pořekadlu, zaradenému od Erbena mezi postní: »Liška-rozdává preclíky«,") jež spolu se zprávou Houskovou přejal i Košfál. 7) Tolik uznal jsem za dobré pověděti o původnosti a vzájemném poměru našich zpráv o liščí neděli, aby tím vynikla cena dvou prvých.

Nejpozdnější zpráva o této neděli jest Jedličkova ze Zbirova: »Na dražebnou, liščí neděli (4. v postě) pověšují rodiče přede dnem v zahradě nebo na jiné stromy, které jest z okna viděti, preclíky, říkajíce dětem, že tam liška skákala a majíc preclíky navěšené na ocase, některé tam ztratila^8) Tato zpráva liší se od předchozích přeložením neděle liščí s 1. na 4. neděli postní; zda jest přemístění to správné nebo ne, jde-li tu snad o nějaký omyl, možný zvláště dnes. při klesající znalosti dědičného zvykoslovného kalendáře lidového, či o nějakou úchylku, nechci rozhodovati. Avšak ve všem vlastním shoduje se se zprávami, podanými v řádcích dřívějších. Všem jsou společný tyto body: i. Název neděle liščí. 2. S hlediska širšího i doba: postní. 3. Místo: krajina od Hořovic na sever přes Berounku až ke Žbáhu. 4. Preclíky navlečené na proutky vrbové. 5. Rodičové nadělují dětem, ale tajně. 6. Nadělování přičítá pak vypravování rodičů lišce.

Přidejme ? tomu ještě zprávu Kašparovu o chození s liškou, jak se konávalo v Kostelci u Vorlíka třetí týden postní ve středu. Žena, v přestrojení za lišku s košíkem preclíků docházela do stavem, vykro-pujíc a dávajíc hospodáři i hospodyni malé odlivky kořalky. Pak honila