Začal cblápať606) sněh s déščem a dyž mjéí dobře ustlané,607) tož ostał ležať. A potom už cochvíla andělíčci drhli peří.

Ogaři sa kulovali a dělali Mikuláše ze sněhu, a cérky sa vyznačovaly v záměťách s roztáhnutýma rukama aj se sotůrky,6us) jak sły ze školy.

Vrabci naježení jak baranice pinkali60'4*) po cestě, aj ti ptáci z pol a z hor sa táhli ? opařiskom.610) Strnadlé, trpjełky,611) vrany a straky chodili po kolajoch, taják doma ajatli61'2) hlobili613) do stromů u samých chałup. Chlapci strážili614) skříňky8) na stromoch na sýkorky a říčice na zemi na vrabce.

V zimě bývalo u Galétků veselo. Tam ešče přádávali na korovraty, tož sa k ním ty přalky tak stahúvaly Už tam bývaly besedy od stdra.

Korovraty vrčafy, peří615) brneło a děvčice hybko přebíraly prstama len. Enom stará Hořélčena seďaci pod kamny na !avě měla nožku od kužela přisednutá ? švrligala616) to ešče na vřeteno; ty mladší už to ani neuměly. Ale dnes sa jí vřeteno hrubě nevrtělo. Byli v noci ve mlýně, tož była nevyspaná. Vzala si z vahana,617) co v něm było trochu toho suchého ovůcka přalkám »na sliny«, kerúsi kyselů ščípalku618) že »rozehnať dřimotiny«, ale přeca ehvílama vážila koření.619)

Nemáte-již nejakých špajdlí,62") co bych si němá ty očiská rozdrapila,6'21) dyž ?? nechcú poslúchať a nechcú, pravila. A za chvílu, popřaci si hlavu na ložnicu62'-*) frňúgala,623) jak by světidla strúhal.

Janek Křúpalů sedel vedla Francky Galetkovéj a Rozuša Majdánkova ho dozirała, že mu dajú zytra pazdeří do želé, protože ho neobíře Francce z fjértocha, a zacały si s Francků cosi šuchotať.624;

Ja, ja! povolával na ně Pavel Krňú, co šeptané všecko lhané. Šak beztoho o nás mluvíte.

Ja veť, vy ste nám tak vzácní, jak metla u dveří, dozírala ho Rozuša a začali sa społu dožúvať.

Maruša Cvajkova zanotovala pěsničku : »Hory, doly, černý les« a za chvílu byli všeci ti pomladší625) ve zpěve. Čídili626) jednu pěsničku po druhéj. Potom ztichňaci dohadovali sa, kerú by začali, a v téj stará Hořélčena naraz627) ze spáni zpíve: Kó-o-žúch, kó-o-žúch.