str. 375
zama,530) taják by trhał. Ale ogaři hneď naň vypadli a začali sakramentiť a basomtiť aj kamením házať. Tož tatik na své591) a vyhřešil jím, préj, až ně věckráť neklnete, to je škaredě. A kamením také nehažte, dybyste někoho trefili do oka, stójíž-i tá trnka za to.
• Ale. sak ani nebylo poouť, že by był nedo krad trnky. A dož by také. Brzo592) každý mjeł jakési to ovůcko, a dyž nemjél, tož být s někým z rodiny,593) do mjeł, a tož to už zvali: Ja, přiď si na trnky do šišek, lebo nech príde tvoja, šak nám toho Pámbu požehná!... A dyž sa obíralo, tož zkazovali, aby přišly děti zbírať, a děti sa najedly, aj dóm přinesly. A do šel podlá nich, známý, neznámý, každého voíali: Ja dyť si poďte vsíť! — A dyt už nemám ani zubů na to. — Och, šak sú to hrušky měkulinké taják hnilice. A dyž był známý, do kapcí mu nadžgali594) lebo uzel navázali, a nemjél-? šatka, sami poščali. —
Z koliby sa preredykały595) besedy do sušírně. a tož tam byla zas taková. Mladší ťapčili596) to ovůcko, jedli zápečky,597) lízali kapalku598) a pekli zemňáky; lebo ppčeňáky599) sú najlepší ze sušírně.
Staří pokuřovali a řečnovali, jak bývalo prvéj a co počuť nového.
Tak to leto přeletělo, jak by prstama luščíí. A už zas po łukach sa ťakvily naháčky.600)
Ja, je to je ten svět kulovatý jak motovidlo; to je k povšimnutí.89)
VI.
Zima było, prcholiło,
cigáňa s? narodilo . . .
|
Začínalo byť škaredě. Nebe pořáď zadéščené a pod nohama blaz-gačka.6"1) Jak sa praví: na vesno změch déšča a zhrsť blata, ale na podzim zhrsť déšča a změch.blata. Vozily sa zemňáky,602) strúhato sa želé a tlačilo sa60S) do beček.60i) A tož remy były a jakési nemociska, jak tá surovizeň605) do lidí nalezla.
Dyž aj přestalo pršať, tož takové ty mračna už sněhové vylézaly z poza hor a tož sa hóniły, hóniły . . .
5!)0) větvemi. 591j Svůj neznamená tu zájm přisv., nýbrž vyjadřuje se tím subst. pojem odpůrce, někoho, s kým se kdo hádá. Začat ně odmlúvať. Tož já teprú na svého. 592) skoro. 59') spříbuzněn. 59i) Nadžgať — nacpati, napěchovati. 595) přestěhovaly. 596) Ťapčiť - jísti něco šťavnatého, zvláště ov >ce. Intens. ťápal Co to pořáď ťápeš, dyť ťa bude boleť bruch. 697) Zápečky — ovoce, které se sušením „zapeklo", ale jest ještě šťavnaté. 598) šťávu ovocnou, která při sušení vytéká. 599) pečené brambory. Pečeňáky jsou dvojí. Buď ve slupkách pečené nebo oškrábané vařené brambory, jež na vrchu v hrnci opáleny jsou sálavým ohněm v kamnech, any hrnce staví se do kamen k ohni. Na besedách podzimních, když volá hospodyně domácí ? večeři, přinášívá besedářům pečeňáky, jež považují se za pochoutku. 600) zračily se květy ocúnu. 60') řídké bláto. 601) brambory. Židovské brambory — podzemní chebz (bez). 6°3) Tlačiť želé — ušlapávati. 60<) do sudů. 605) Surovizeň — surové drva, sychravé vlhké počasí.
|
