na toulku (procházku). — Lokál: o ňom. Ta, ona má v lokále o tej, onej; ty, tejch, tejm, ty, o tejeh,. tejma.

Místo co? klade se často nesprávně čeho? »Čeho ztratiľs? Čeho nesete? Na čeho to je?« V lokále po öom?

Její má v 7. p. j ej ma: jejma vlasima. UVedeny byly již zájmenné složeniny: kdokolvěk, cokolvěk, kterýlev, cokolev, kdokolev.

Všecek častéji slýchati než všechen. »Vyvezli všecek hnůj. Pomáhali v seci. Běžel všecek usatoněn (udýchán). Sváří se se vše-ckejma lidma. Všecinečko sněd.«

Číslovky základné: jedna, dvě (jeden, dva), dvěadvacet, dvěatřicet, dvěadevadesát, dvě sta. Často též takto: jedno sto, dvě sta, tři stě, štyry stě, pět set atd.

Řadové: prvý, druhý (-ej), třetí, štvrtý, pátý, šístý, sídtňý, vůsmý. 1/.i = polovina: Polovina role je úrodná, pololovina nee.« Polouch, po-loušek, V4 hl. = čtvrlňátko, '/4 litru = čtvrťák.

Složené : »Cokrát tě sháněl! Párdvacetkrát mu nakazoval. Gomilin-krát sliboval! Bezpočtukrát se změt (zmátl).« Pro metrický cent má lid název »metrák«, pro hektolitr »hektor« (hekták), dále jmenuje závaží: jednodeko, dvoudeko, desítideko — ale váhu deka, dvě deka, deset dek.

Sloveso býti takto zde časují: sem, si, je, seme, sete, sou; čísti: četu, četeš, četě, Četeme, četete, četou; četení. Másti: metu, meteš, mete atd. Všecek je pometen, pometl se mu rozum. Meteni — zmatek. Zmátlo jej to: zmehlo mu (sklaplo mu), zmetlo ho. Pásti má v minulém čase: pásl jsem, pásl jsi, pásl, pásli — napásli. Počkati váže se bez předložky na: »Počkej mě.« »Počkáme vás. Čekejte nás u kříže.« (Viz Kom. »Labyrint sv.«) Místo hleď říká se heč, heleč! Parnická matka jedna měla syna opilce, jemuž časté výčitky dělala. Když zemřela, syn »ze samé lítosti« trochu si přihnul a šel tak na pohřeb. Na hřbitově, když se loučili a házeli do hrobu hlínu, zvolal syn: »Hečte, mamo, hodil bych na vás hlínu, ale ne-e, abyste neřekla!*)« Také místo hlehle =r hlele říkají ele! nebo hemele!

Slovesná podstatná místo s mají š: (často) nošení, pasení (též pastva), pršení, prošení, dušení. Vyňato musení, spr. musení. Za to: oláhni si, jakou tu mám bakulu«

Místo nápoj říká se pití. »Jdi spravovat dobytek a dej mu husté pití.« Místo přijdu, -eš, -e říká se též někdy přindu, přindeš, přinde, přindeme, přindete, přindou. Přijdout též přindout; najdout. Podivný tvar jest též naj.d utí. »Ta věc není k najdutí,« t. j. nelze ji nalézti.

Místo záporných sloves staví se v následujícím případě sloveso kladné: »Byľs na výstavě?« — »Bodeť byl.« »Líbilo se ti tam něco?« »Bodeť líbilo.« »Koupils mi něco?« — »Bodeť koupil!« Nežli nezvyklý takové logice porozumí, trvá to hezky dlouho a často opačný smysl vyrozumí.