str. 408
Má hlavička pobolívá,
můj zlatej Pepíčku,
vem ty z kapsy bílý šátek,
zavaž mně hlavičku; vem ty z kapsy šátek, zavaž mně hlavičku,
a až ty mně ji zavážeš,
já ti dám hubičku.
Ty K:učenskej kostelíčku,') stojíš v pěknejch rovinách, měl jsem já tam svou panenku, už leží na márách;
ty máry jsou dřevěný,
na nich leží děvče mý, já tam zejtra ráno přijdu, dám za ní modlení.
|
(Klučenice.)
Srovnej verš druhý s Erbenem str. 138, č. 184; verš třetí s číslem 712, str. 268
Jeden jí dal dva dukáty,
jeden malý a dva velký,
ty dukáty ty vem ? sobě
Ten kdo chce k nám chodívávat,
musí dobrej pozor dávat,
nesmí podkovkama klepávávat,
naše panímáma stará,
ona dobrej pozor dává,
kdo k nám večer chodívává.
Mládenec přišel ? okýnku,
zaklepal na svou Nanynku,
ona ho ? sobě pustila,
slyšela však panimáma:
Vstávej, starej, vstávej brzy,
někdo je u naší dcery.
Starej z postele vykročil,
mládenec z okna vyskočil,
pod okýnkem si zavěj skal,
své Nanynco si postejskal.
|
(Zahořany.)
Srovn. Sušil p. 167; Bartoš N. P. M. str. 64.
66.
V Písecku:
') Ten Čížovskej kostelíček,
ten stojí na skalách,
umřelo mé potěšení,
už leží na marách, a t. d. shodně
|
|
