Nedivte se, žet jsem skrze tak dlouhou dobu nedal o sobě slyšeti. Bylť jsem nemocnými a až posud jsem obklíčen a prácemi ouředlními zanesen. Při tom jsem nekoli dní stonal, a příležilosti mi scházely. Poslice má i nemocnou několi neděl byla. Na literaturu jsem nezapomněl ; však ale páni censorové můj spis »Obrana pravdy katolické atd.i až potud nepřečtli: kdo ví, jestli na ni pohlédli. Při tom jsem po P. Tomsovi jednu báseň maličkou ? jmenovinám P. Patrona do Květů li r. dáti chtěi. P. redaktor ani P. Štěpánek ji do Včely přijmouti nechtěl: tedy nač já mám. jejich noviny a Květy odbírati? Do Musejníka chtěje dáti přenesený list z latiny Václava, krále čes., P. Palacký nechtěl ho přijmouti; tudy což sobě o těchto pánů mám pomysliti. Protož jsem p. Peschkovi, bývalému redaktoru hornolužické společnosti učené členu, vysvětlil všecka vlastní jména v onom nadřeč. dokumentu obsažená v německém jazyku, aby je tamní společnost do jich Časopisu, hodí-li se, vtisknouti ráčila ; ale až potud nevím, jestli se mu onen rukopis do rukou dostal. Očekávám odpovědi. Já poznávám, žet až po dnešní den jest Cech proti Čechu, regnum inter se divisum. Nemyslím, upřímný příteli, Vaši Laskavost ani P. Jung-manna ani jeho p. bratra ani P. Svatop. Prešla a j. v., alebrž jen několi. Jestiť jich jen malá částečka, kterouž ráčíte velmi dobře znáti.

Já jsem, Důstojný a mně velmi milý příteli, nesesedlačil; alebrž P. Patron mne nemilosrdně skrze svého úředníka nemilosrdného tiskne. Loňského roku chtěl, abych mu každý tejden skrze dva dni jako jiný sedlák cesty okolo Zvíkovce zpravoval. Já to nemoha učiniti. Rozhněval se na mne. Letos mi zase dříví skrze robotu, kteráž ho jen 2 fl. 24 kr. stříb. stojí, což skrze 200 let trvá, jak v památných knihách podotknuto jest, nechtěl dovážeti, načež se opět rozdurdíl. Přitom jest zavázán 5/4 sáhové dříví dávati rak. míry, on dává loketní; tedy ročně 71/2 sáhu mi ujímá. Tu mlčím ; nebo nevím, když se vloudila rakouská míra do Cech, jestli po bitvě na Bílé Hoře anebo dříve. Prosím Vaši Laskavost o vyjádření v této případnosti. Letošního roku zase mi vejstavky činí, žeť jsem v chrámu P. 27 lib. svíček, 52 žejdlíků vína, což od slav. Buchalterie posvolíno jest, nezpotřeboval a 42 lib. oleje do lampy uho-spodařil, o tom ani zmínky nečiní. Zdá se mu mnoho, že za všecko prádlo kostelní celoročně záduší 3 zl. v. ? platiti má. A tak vše, což slav. buchalterie pro jednobo každého duchovního na celý rok vyměřila, spokojen není. Že prý předek méně vypotřeboval. Toho věku měl lid peníze, svíčky na oltář obětoval, vosk, do lamp máslo, sádlo, olej atd., ale nyní skrze suchá léta neourodná lid nemá do svých vlastních lamp co dáti. Protož jsme po 3 léta skrze koli dní vystavenou veleb, svátost měli na rozkaz p. arcibiskupa, kdež mnoho světla shořelo, a přece jsem přes meze vyměřených kostelních potřeb nevkročil. Naposled bude mysleti, žef bych snad chrám P. okrádati hleděL Odstup to. Já -jsem 1500 fl. v. č.