Předchozí 0449 Následující
str. 439

Pověsti o křížích, otištěných ve dřevě.

Podává Dr. Čeněk Zíbrt.

Podle vzoru P. Sebillola v Revue des traditions populaires sbíráme v Českém Lidu pověsti a písně o křížích, nalezených ve dřevě, o jejichž původu rozmanitě se vykládalo a bájjlo, psaly se učené disser-tace atd.*)

Kříže, nalezené ve dřevě v Čechách r. 1742 a 1745, mají zvláštní důležitost historickou. Poučuje o tom knížečka, vydaná od Mons. Jaehniga, kdež se líčí osudy těchto křížů, jakož i dějiny kaple sv. Kříže, vystavěné na místě, kde kříž byl r. 1742 nalezen. Všímáme si obsahu tohoto spisku.

Za krvavých bojů o rakouské dědictví r. 1742, když vojsko královny Marie Terezie obléhalo Prahu, aby z ní vypudilo nepřátelskou posádku francouzskou, stalo se, že jistý uherský voják, rozštípav v háji u Stodůlek větev dubovou na otýpky (fachins), nalezl uvnitř na obou stranách zarostlý kříž, vražený jako černé poupě. Vyobrazení tohoto kříže spatřuje se na první stránce spisku. Je provedeno i co do rozměrů věrně ¦dle mědirytiny od Steltzla, jež nalepena jest na rubu starého obrazu v Museu království Českého. Na rytině té jest německý nápis tohoto znění: »Roku 1742 počátkem měsíce srpna byl od král. uherského vojáka nalezen v dubovém stromu kříž tohoto tvaru a délky s ukřižovaným Kristem, jehož levice je přibila a pravice vytažena. Chová se v královském uherském táboře.«**) Jelikož oblezení trvalo od konce června až do 26. pro--since 1742, tedy rytina pochází z r. 1742. Pod rytinou tou jest napsáno česky: ?Léta 1742. 5. Augusti v Motole u Prahy, kde král. vojsko cam-pirovalo, v špalku dubovim blyž jadra tento kříž v te formie nalezen byl.«

Kde tento kříž se nyní nalézá, není známo. V memoirech, jež chová uherské národní Museum v Pešti, napsal dne 25. srpna 17Ö4 hrabě Khewenhiiller (od r. 1764 kníže), jsa tehdáž nejvyšším komořím Marie Terezie, tato slova: »Rozštípená větev taío byla ihned přinesena tehdejšímu velkovévodovi (Františkovi, jenž r. 1745 zvolen za císaře), kterýž ji až doposud u sebe choval a v jehož rukou já a mnozí jiní jsme ji velmi dobře viděli a nemůžeme jinak souditi, leč že žádného klamu ani


8) ? literatuře již v Č. Lidu uvedené tuto přidávám: Ex occasione Crucis in arbore ceraso et populo inventae quaeritur. Kisling Joann. Opus posthumum, Tractatus physicus de plantis et planetis generatim, in particulari vero de quibusdem rarioribus regni Bohemiae vegetabilibus, quorum exquisitae species in Museo Mathematico S. J. Pragae ad S. Clementem visendae asservantur, praes. Franc. Hoffmann, resp. Timm. Hrdlitzka, Pragae, 1748, str. 167-72. - Srv. Český Lid VII. str. 29-33; IX. 423-5. **) „An. 1742. von anfang des inonats Augusto ist in dieser form und lenge von den königl. Vngarischen solldaten in einen eigen paum kreuz gefunden worden, welichen paum als er zersballt, haben sie in der mitten christum crucifixum ersehen, die. lincke handt angenaglet, die rechte Hand aber aufgestreckt, wirdt in den königl. ungarischen lager aufbehallten."

Předchozí   Následující