naše prošlé, ale výšivkovým ornamentem bohaté. Jsou vesměs vyšívány bavlnou bilou, bez všelikých jiných příkras. Jen na jedné straně od Humpolce (severní) zjistili a získali jsme pleny dvojbarevné. Byl to Čejov a Kejžlice, kde nalezli jsme pleny i s vyšíváním červeným. Vyšívání bílé i tu převládá, než přece některé lístky a květy vyšity jsou bavlnou červenou. Pozorujeme však, že pleny tyto oproti ostatním ztrácejí na kráse ornamentu. I technika vyšívačky za ostatními pokulhává (obr. 6 —7.).

Č. 1. Kostelní roucha s lidovým vyšíváním. Fotogr. J. Kopáč.

Za to pleny z Vystrkova, Záhoří, Sedlice, Bitné a Želiva jsou mistrnými díly. (Obr. 8.—13. jsou toliko ukázkami.) Jsou vyšívány j e-dině bavlnou bílou, ale vynikají nejen zdařilou komposicí, ale i technikou. Všechny skoro vyšity jsou do čtvrtiny plochy ornamentem rohovým, vyrůstajícím nejčastěji ze srdéčka, z růžice i květináče. Jsou bohaté prolamovány a ozdobeny nejen pavučinkami, či jak naši říkali »katrem«, ale i mřížkami z obšité vložky tylové. Ale i tu na jedné pleně najdeme pa-vučinky rozmanitých tvarů. (Obr. 8.)

Z prvků ornamenlních shledáváme se z větší části se známými typy z koutnic. (Jest samozřejmé, bylyf vyšívačky skoro tyléž.) Zcela