Předchozí 0063 Následující
str. 46

začíná omíňať.6) Už enom ty děti zaopatřiť a potom: Jaksi byío, jaksi bude. Ja, dyby jím tak moh číověk dať ten svůj rozum. Ale mladí nevě-říja. Myslíja, že sú chytřejší. Až přídú do roků teprú zkříknú.7) A už je neskoro. Radíja zas mladším, a ti jím zas nevěříja. A tak sa to kolesa,8) jak to kolo ve mlýně.

Janek Křúpalů mjél výdherný9) brak10) kohútníků. Byli celí červení a sedíastí.11) Nido okoličatě nemjél takových. Holubjáři choďaci vedla div si krků nevykrútili, zahlédňací nekerého na střeše ocas rozpúščať. Janek by nebyl uprodál nikerého, dyby krúpa za groš byla.12) Dvořil si nad tým,13) že mjél enom on takové. To si dysi přivez páru z Rajca, jak tam byli s tatíčkem na vlnu. Antošovi Gvaj kovem sa zalubili, tož si svých páru obarvil cinóbrem. Ale barva jím prožhrala peří; nemohli sa ani schytit enom tak nauzvýš brkali14) na loket" od země. Antoš, nechtějaci, aby mu jich kocúr nechytit, musel jich zabiť.

Praví sa, že holub je dotel hořubjářů, dokel je na jeho střeše. Ale Křúpalovy kohútníky nechytíí nido. Báli tě sa, že by Janek pochytá! jejich. Lebo ge Křúpalom sa zletúvali holubi z ceíého města. Domek býl na kopečku na slúnečnu, holubů dycky tlúščka15) — což divu ! Janek chytíf holuba kerého chťéí do holéj ruky a znáí všecky, čí je kerý. Nasypal do rýny16) žita,17) skovál sa pod okap a jak zahleď paprče,18) dráp milého za ně! Ale tož to chytá! cizí enom, dyž sa chťél na ně podívať zbližša, potom jich zas pustí}.

Kerúsi nedělu přišel po kostele ge Křúpaíom mynářů synek ze Lhoty, Jozef Machalů. Chťél z Jankem vyhandlovať kohútníky, že mu dá za ně páru voláěů.

A, sak já mám voláčů dosť, pravit Janek.

Tvoji voláči to je nic. Ale moji, dyž sa nadujú, je každý taják baranica, chválí} sa Machala. Jakzivo's takých neviděl a před tým nigdy.12)

Jozef Machalů z Jankem Křúpatovým byli školáci.19) Starý Machala dál synka bývať g Marušákom, dyž býl už pověčí,20) aby moh vychodit školu v městě, a potom ho aj dál »na handel« do Súdola. Ale od téj doby, co chodili na vyučování, neznámili sa hrubě, dyž byli od sebe daleko. Enom tak před kostelem dyž sa zešli.

Dobrý holubjář půjde za pěkným holubem kraj světa a ešče kúšček.12) Janek už tak trťél.21) Co věrně 22) položil lyžicu, zeberaci sa hybaj z Machalů do Lhoty.


6) přecházet, opouštět; přestává zajímat, těšit. 7) vzkřiknou. Užívá se jen v tomto přeneseném smyslu. 8) Užívá se jen v tomto smyslu. 9) nádherný, výtečný. 10) druh. 11) s bílým sedlem. 12) Pořekadlo. 13) zakládal si na tom, byl na to pyšný. 14) Brkať — létati s šumotem křídel, neuměle, poplašeně. Zvi. o mladých ptácích, aneb o ptácích zavřených v jizbě, v kleci. Ptáci břčú, muchy břňajú. l5) velké množství. 16) žlabu. 17) pšenice. 18) Paprča — ptačí stopa (zvláště blanou spojená). l9) spolužáci. 20) trochu vetší. 21) byl nedočkavý, až vše v něm hrálo. 22) jen co, jakmile.

Předchozí   Následující