str. 47
Dyž přichodili ge Lhotě, potkávali podrúšené23) Lhocany, co držaci sa kole krku a zpívajaci poplétali24) sa po cestě.
Ja, veť u nás sú dnes hody,25) pravil Machala.
Pomezi starýma lipama popod léskovú a březovú chrasťú26) fakvíl 27) sa už odzdaleky Machalů mlýn.
Přišli ge stavéňú. Nízká dřevěnica ze chlévama a ze stodolu dokola zavřitého štverhraného dvora. Ponad miýnem sa bliščál v olšú a ve vřbjú kus zátočitéj příkopy. Byia hodně široká, lebo v létě, dyž bylo máío vody mílato sa na zástavu.
Pustili sa chodníkem ponad pilu, co byla přistavená ge mlýnu, a enom tak odkorky28) zapeřená. Pádolali sa29) přes naválané kládí. Voda hučala po hluchém splave, zarosteném zelenýma okřaky.30) Dož by také mlel v hody.
Enom křídlo povětrňáku,31) co byl nad svislama32) na bidle33) připravený,34) otáčalo sa na větře, bombíky 35) rechotaly 36) na deščici a pilka řezala na prázno.
Na střeše na mlynici, zahléd Janek odzdaleky voláča. Takého ešče opravdu jakgživo neviděl. Buďaci nadutý mjél vole jak pančocha, a jak. větérek potahová!,37) tak ním klátil na hřebeni.
Machalů, chtějaci chytit samicu, léz na chlév. Křúpalů v patách za ním. Machalů chyťaci samicu, fúkl jí do zobáka, aby sa jí nadulo vole — nezadala v ničem samcovi.
Ešče jednu takú páru mám, chválil sa, ale budu tě desi na poli
Na dvoře začal dosi čértovať. Že do tam cosi špalúdá.38) Jozefée Si ty to na chlévě? Cujež-i? Jozefée!
Húu! ohiásíl sa Jozef. Vystasíí39) sa ze schlopa40) a vymiúváí sa! tatovi, že si přived známého, že chcú hújať 41) na holuby.
Křúpalů pošel ge dvércom a dát pozdravení, jak sa patří.
Mynář přivítajaci ho, vyšed42) na syna:
Ty si ně pěkný ! Přivedeš si hosťa na hody a zavedeš ho na chlév, taják nějakého krajánka.43) Dyť poďte k nám daléj do izby, pobízál Křúpalů.
23) podnapilé. 24) potáceli. 25) posvícení 26) Chrást — keř, chrasť — křoví, stráň křovím porostlá. 27) značil se v nejasných obrysech. 28) krajinami. 29) Pá-dolať sa — choditi po nerovné, dolíkovaté cestě. 30) Okřaky — hromadný název pro vodní rostliny na bažinách a mokrých místech buď plovoucí nebo přirostlé. 31) Povětrňák : a) větrný mlýn, b) hračka s jednokřídlovým kolem z prkénka vyřezaným, jež točí válcem s navázanými na motouze „bombíky" dřevěnými anebo složitějšími dvouchodovými klepadly, které úhozem na prkno působí zvuk. Na konci bývá na klice pilka. Na Valašsku vyskytuje se tato hračka často, a bloudícímu v lese chodci bývá dalekonosný její zvuk vodítkem k chalupám. 32) dřevěným štítem. 33) žerdi. 34) přidělaný, připevněný. 35) Bombíky, ovoce bramborů: přeneseně o podobných předmětech. Zde krátké dřevěné kolíčky. 36) Rechotať — řehtati. Rechotka — řehtačka velikonoční. 37) mírně povíval. 38) prohledává. 39) objevil se, vystoupil. 40) vikýře. 41) vyměniti si. 42) Vysednut na někoho (z hubu) — pustiti se do někoho, domlouvati. 43) Krajánek — pocestný chasník mlynářský, jinak obvykleji: vandrovný.
