ského sukna) neb župan černý soukenný (kozáček). Ondřej Stehlík měl kaftánek soukenný liščími pobříšky pošitý a Joachym kovář z Po-dolce (1588) svůj šlafpelc.

11. Košile zanechal Mich. Jeřábek čtyři, jež měly se rozděliti mezi dva sirotky. J. Hladký podruh poručil něco plátna pacholeti na košile.

Ohlédáme-li se na ty kusy starého boleslavského měšťáka, oblékneme jej nejednou, ale do více šatů; než není třeba sbírati různé ty kousky; u Mik. Zahrádky jest celek pohromadě, jak si jej zapsal, zůstavil: Punčochy harasové, kalioty soukenné, fedratové, aksamitové; kabát karmasinový, kolář aksamitový, doloman soukenný a druhý starší pošitý, dva župany, plást černý, klobouk černý. Obecnímu sirotku oblek opatřovali páni: 1. 1619 dali ušiti Jiř. Preclíkoví kaleoty soukenné, platili za práci 8 gr., od dvou košil po 4 gr; sukno barevné na kaleoty a župan (5 loket) platili po 24 gr., plátno na podšívku 30 gr., od ušití krejčímu 16 gr., za klobouk 12 gr.

Čeledínovi »Jankovi z lesa« dali ušiíi košili z plátna domácího, obecního, a zaplatili od ušití 30 gr., na kaleoty a kabát plátno (4 1/2, lok.) koupili za 32 gr., od ušití týchž šatů dali 10 gr. (1. 1619).

(Pokračování.

Na venkově přestalo se nyní skoro nadobro přísti ; také len se méně pěstuje a rolník ho prodá »neobdělaný« do továren, kde kupuje plátno mnohem levněji nežli by mu doma přišlo. V Hradecku bylo zvykem v sobotu (den Panny Marie) nepřísti dle známého : »Co se v sobotu napřede, to tkadlec ukradne« ; dle jiné verse podrchá ďábel nitě tomu, kdo v sobotní svatvečer přede.1) Také na sv. Lucii se nemá přísti, že by se zmotaly cívky. (Hoř. Štěpanice). Na Moravě nepředou v ten den, poněvadž kdesi prý »Luca« svévolné přástevnice zle postrašila ; odtud pořekadlo : »Vrť sa, vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca dokucá.«2) — Dlouhý den — krátká niť; nic se neudělá, spíše prochodí a prozahálí. O škaredé středě se praví : Na škaredou středu nerada předu, ráda spím a co je dobrého ráda sním.3) Kdo na poslední den masopustní přede, tomu prý myši len rozkousají (Bříza). Kdo přede na tučný čtvrtek, tomu prý žáby len rozkousají, vedle toho bude prý míti po celý rok bolavé prsl v. (Volanice). Předlo-li se před štědrým dnem, večeřívaly přástevnice dvakráte. (Měník).