Přástvy počínaly po posvícení a trvaly až do popeleční středy. Bývalo veselo ; hospodyně, v jejímž stavení se pradleny sešly, neopominula přinésti ošatku »křížal« na »poslinek«. Děti se těšívaly již po delší dobu na pohádky a pověsti, jež při prádle vypravovány bývaly. Kde se scházívaly dívky, bývalo ještě veseleji; když napřadly svůj úkol, zazpívaly si, vypravovaly různé příběhy a tajnosti si pověděly ; pak se hrály rozmanité hry a zábavy se prováděly, zvláště když přišli mládenci ; mnohá manželství měla původ z těchto přástev. Aby hojně hochů přišlo a zábavy se účastnilo, hleděly je dívky přivábiti tímto spůsobem : Smetaly se všech koutů světnic smetí do prostřed a říkaly : »Smetám smetí, mládence, vdovce, ať přídě, kdo chce, od východu, od západu, z předu, z zadu, přes zahradu.« Potom vyhodily smetí před stavení na cestu. (Lužany.) — Na Moravě smetaly dívky smetí a říkaly: Smetáme smetí, mládence, vdovce, nechť přijde, kdo chce, zhory, doly — do stodoly. Některé z děvčat pak vzalo smetí a doneslo je na rozcestí.1)

Jak děvčata předla len, takové muže očekávala. Předla-li po každé málo, vdala se za malého; napředla-li vždy veliký »potáč«, dostala velikého muže ; vinula-li niti na vřeténko buclatě, věřila, že bude její manžel buclatých tváří ; vinula-li na dlouho, doufala, že si ji vezme muž dlouhých tváří atd.2) Po celý měsíc hleděly pradleny v Hradecku každý den »umotati« několik pásem pro sebe, pak prodaly pradlena, koupily za ně mouky a »koření«, aby strojily »přástvu«. — Před »dlouhou nocí« (před sv. Lucií) napekly housek a strojily v hospodě společnou večeři; mužští platili »pití«. Pak se tančilo a zpívalo obyčejně do Božího dne.

Ještě zmíniti se jest o některých zvycích, jež na konec přástvy se prováděly: Přeslička slavena byla v Hradecku do nedávná. Hospodyně se dohodly, že vystrojí »přesličku« ; vybraly nejváženější selku za vůd-kyni a ta si přibrala dvě hospodyně. Šly pozvat všechny selky a cha-lupnice ve vsi, při čemž vybíraly 2—5 zl. Potom přidaly účastnice pšenici (od čtvrtce až do korce), kterou daly semlíti nebo ji prodaly, a nakoupily mouky a koření na věnce a koláče, jež pekly před zábavou. »Přeslička« se odbývala některou neděli masopustní, obyčejně před »ostatky«. V den slavnosti odpoledne naložila se »přeslička«, ověnčená fábory na že-břinový vůz, kolem ní zasedly hospodyně a jely po celé vsi, při čemž je rozmanité maškary provázely. — Když přejely celou ves, odebraly se do hospody, složily »přeslici« a postavily ji na konšelský stůl. Mezi tím sešli se do hospody hospodáři, aby »licitovali přesličku«, někdy podáno až 30 zl., jež hospodyně vzaly a zaplatily hudbu. Pak nastala večeře, při níž se podávaly věnce a koláče ; také pivo a rozolku platily pořa-datelky ze sebraných příspěvků. — Po večeři nastal tanec, který trval až do rána. (Rozběřice.) —

Místy strojen »kužel«. Rozmanité maškary provázely za zvuku hudby vůz, na němž seděly hospodyně kolem kužele lenem »naďátého« a vše-