ho zubama. Klobučan v leku zařval jak noha stlúšča12) a strhi si šátek. Všeci do smíchu, a ten už potom sedeí celý večer napučený 156) .... A Baďura, ten zas mjél plno řečí a vykládal, jak bývaio .za starých časů — a Sak on toho věděl tlúščku.157)

Dyž přetahovali súkno158) v barevní, opakovala Křúpalka synka. Ja

toč, toč, až to nepřiškvřkne.159) Si jak uřknutý.160) A to Jánka mrzelo,

lebo maměnce nemoh odmluviť a sám v téj sa zpamatovál. Býl enom chvílkama tak zapomenutý.

(S 1 vyobr.)

Podepsaný uveřejnil ve Věstníku Král. G. Spol. Nauk 1898., č. 4. rozpravu o tak zvané »Délce Kristově«, jak byla vyobrazena ve XIV. stol. v Passionalu Kunhutině i jak se udržovala prese všecky zapovědí mezi lidem důvěra k této Délce, jakožto ochraně proti kouzlům i pohromě všeliké. Podávám některé další zprávy:

V rukopise bibliolheky Musea království Českého (sign. I. H. 23.) jsou vepsány >Nábožné modlitby, v nichžto se nacházejí mnohé rozličné pobožné, vybrané z jiných, jak k P. Marii, P. Kristu, tak také k mnohým svatým patronům, přepsané pro Josefa Veselího dne 12. ledna v roce 1788.« Tam kromě jiného čte se: »Jistá a spravedlivá dílka Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, jak jest on na světě i na kříži byl, kterážto nalezena byla při sv. Hrobě v Jeruzalémě léta 1655, což Klement Papež V. potvrdil. Požehnáno buď Nejsvětější jméno Pána našeho, Ježíše Krista a dílka jeho na věky, amen. Kdo tu dílku v domě má anebo u sebe nosí, ochráněn jest přede všemi nepřáteli vědomými i nevědomými, též se žádných kouzlův neb čar obávati aniž může co jaký zlý, křivý jazyk uškoditi . . . V kterém domě ta dílka se nachází, nemůže se v něm nic zlého držet, také hromobití neb škodlivé povětří nemůže škoditi, ani od ohně tomu domu jaká škoda se stane. Žehnej se, křesťanská duše, každé ráno touto dílkou Kris(ovou a modli se každého týhodne, v neděli 5. Otčenáš a Zdrávas Maria a jednou Věřím Boba ke cti Pána Krista pěti ránám, a