Předchozí 0112 Následující
str. 95

nebyio jak ve špitali. Beztoho by tá tvá práca za malého ďáeha'35) stála. Si nevyspaný a k tom ešče úítý.

Janek si leh do světnice a spál, až ho matka přišla zehnať g obědu. Préj, ale sa's rozkvasíí. Snáď nechceš do večera kysť. Zaspat bys súdný deň.12)

II.

Na tom našem dvoře, to je voda, Bože, napil sa jí syneček, zapoměť nemože.

Od lhotských hodů býl Janek jak nesvůj. Nedy sa zapomjé! při práci a zahleděl sa do jednoho místa. A z toho zas mýkal136) čunkem, až taťkovi ruka mllkla.137) Tatik sa z prvšku oščádál,138) ale potom nebylo inéj, tož opakovái Jánka: Ja, trošku polev, synku, veť já ti už nestačím tkať na utíčky. Dyž válál, zdálo sa starém Badurovi, že je jakýsi zapomenutý, aby nepředržát sukno v huňku.139) No, ponáhlaj sa, ponáhlaj,140) Janku, až sa ti nepři vale,141) praví mu. Ale tož ho tým hrozně upchnút.142)

Ja, strýce, mňa ešče jagživo nido k práci nepobízáí. Ani nebylo 1řeba, odmluvil mu buďaci nadúřený.143) Dyž néni sukno valné, musím bo tam nechať deléj.

Baďura vzal floček144) vlny a šmírí145) mu ním pod nosem, préj : Ale ty si nedáš hrubě pod nosem šmírať.

Ja, to ně, strýce, dyž mám pravdu.

Tanu, šak lepší, než dyby sa ti přiválalo.

Bylo moc válaní tedová. Ktobučanů, co přišli z huňú, byla plná izba, tož Baďura silit146) na všecky. Chtějaci Jánka udobřiť, praví : Pod' do izby, uděMme si z jednoho Ktobučana svátek.147) Dělá tam takové híu-piny, už toho nelza ani přenésť.

V izbě valači čekali, až na ně přídě čída. Aby sa jím minula chvíla, vyváďali všelijaké pestvo.148) Jak otevřeli dveři, tož ten jeden KJobučan prám149) stavjál vrbu,150) a brzo by býl Baďurovi kop do zubů.

Hraje ti v břuše oves,151) praví mu Baďura. Namaloval křídu kolečko na dveřoch a praví: Kerý totohle152) uděláte : Trefiť ze zavázanýma očama prstem do toho kolečka. Tož ten kundrfalista153) sa hněď hlásil, že on. Zavázali mu oči, postavili ho kus ode dveří a otočili ho třikráť. Ale ten šél dobře. Starý Baďura si žatým stanúí přede dveři a otevřel hubu a dyž Klobučan měřil prstem do kolečka, tož mu po po něm haml154) a zvřzgnúl155)


135) ďasa. 136) házel silně. 137) Mllknúť (dlouhé 1) — ochabovati, trnouti. 138) ostýchal. l39) Huněk — jedno oddělení valchy, do něhož tlukou dvě kladiva, pod. jako ve mlýně složení. 140) pospěš si. 141) T. ať se nespojí jedna vrstva s druhou. 142) bodnul. 143) rozzlobený, rozmrzelý urážkou. 144) vloček 145) šmírnúť, smírať — přejeli zlehka jemnějším předmětem (slámou, pe'rem) 146) usiloval, naléhal. 147) dobrý den. 148) čtveráctví. 149) právě. 150) stavěl se na hlavu. 151) o bujném. 152) tohle to. 153) šprýmar. 154) chňapl. To by sa hamlo ! (O tučném soustu). Ham, ham! praví se dětem, když se jim žertem chňapá ústy po prstech. Žertovně: nahamái sa — najedl se (v hovoru s dětmi). 155) stiskl.

Předchozí   Následující