str. 99
Počkej, Kanynko, já na tě povím, žes mně neřekla, kolik je hodin.
Hodiny čtyry s půlnocí bily, ještě u tebe mládenci byli.
(Hostin.)
Na prahu stála, hezká se zdála, já jí dal hubičku, ona se smála.
Na mě se nesměj,
já nejsem hezkej,
já sem synáček
jenom vojanskej. (Flostín.)
Srovn. Erb. str. 215, 228.
|
Když jsem já k vám přišel v poledne, tys teprv vstávala z postele; taková panynka žádná hospodyňka do smrti nebude.
Co je ti, Pepíčku, do toho, já ti neprospala nic tvého;
když to tak má býti,
přestaň k nám choditi, nebude nic z toho.
(Záluží.)
|
Srovn. Suš. p. 733 čtení 2.; Erb. str. 228 č. 500.
|
